Denní přírůstek nakažených se tento týden drží nad 200. Ve středu přibylo 244 nových případů

Během středy byl v Česku potvrzeno 244 nových případů nákazy koronavirem, denní nárůst tak i třetí den překročil hranici 200. Od vypuknutí epidemie na začátku března byla nemoc potvrzena celkem u 17 529 lidí. Dál roste počet aktuálně nemocných, kterých je nyní rekordních 5232. Nejvíce ze všech okresů republiky šířením nemoci zůstává zasaženo Frýdecko-Místecko. Vyplývá to z informací na webu ministerstva zdravotnictví.

Bezmála 12 000 lidí se už z nákazy vyléčilo, což je zhruba 68 procent z nakažených, 388 lidí s covidem-19 zemřelo. Pro vývoj epidemie je klíčové, že se výrazně nemění počet hospitalizovaných a těch, kteří vyžadují intenzivní péči. V nemocnicích se s koronavirem podle posledních údajů léčilo 121 pacientů, z toho 15 bylo v těžkém stavu, uvádí web ministerstva zdravotnictví.

V poslední době stoupl počet nakažených o tisícovku za pouhých pět dní a tento trend i nadále pokračuje. Po víkendovém poklesu tento týden znovu přibývá denně víc než dvě stovky případů – v pondělí 209 a v úterý 289, nejvíc od konce června. To je podobné tempo jako na jaře v době, kdy v zemi platil nouzový stav a omezení volného pohybu, podnikání a každodenních aktivit. Po zrušení plošných opatření se nyní zpřísněná pravidla například pro nošení roušek či konání hromadných akcí zavádějí jen v místech lokálních ohnisek.

Výrazně nejpostiženějším okresem zůstává Frýdecko-Místecko, kde připadá v přepočtu na 100 000 obyvatel téměř 78 nových případů covidu-19 za posledních sedm dní. Karvinsko registruje za uplynulý týden zhruba 23 nově nakažených v přepočtu na 100 000 obyvatel, Prachaticko a Praha přes dvacet. Další okresy se pohybují pod dvaceti případy v přepočtu na 100 ,000 obyvatel. Nulový je tento údaj jen v okresech Rokycany, Děčín a Jeseník.

Srovnání s Evropou kulhá, každá země počítá trochu jinak

Na jaře se vláda dmula pýchou, jak se Česko proti jiným státům ukázkově vypořádalo s nárazem pandemie. Teď má čísla pozitivně diagnostikovaných stejná jako v dubnu: ovšem zdá se, že okolní země situaci zvládají lépe.

Vyplývá to třeba z dat Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí za poslední dva týdny: říkají, že v Česku bylo v průměru 27,8 pozitivního případu nákazy koronavirem na sto tisíc obyvatel. O poznání lépe jsou na tom Slováci, Němci, Rakušané nebo Maďaři či na jaře kolabující Itálie. Počet aktuálně nemocných u nás i nadále roste a denní přírůstek se blíží třem stovkám.

Vládní experti to vidí různě: čísla jsou veskrze optimistická, protože to znamená, že se daří testovat, trasovat a izolovat nemocné – s minimální úmrtností. Jiní soudí, že za to může rozvolněná disciplína, která v zahraničí hraje prim.

„Přístup u nás je až laxní. Státy Západu dodržují více sociální distanci, nosí roušky. Jako třeba v Rakousku či Německu. Ale srovnávat čísla mezi zeměmi jde jen velmi omezeně,“ uvedl pro Lidovky.cz epidemiolog Roman Prymula. Podle něj se v Česku disciplíně naučili hlavně v Moravskoslezském kraji.

Vedoucí laboratorní skupiny při ministerstvu zdravotnictví Marián Hajdúch k tomu přidává, že česká data diagnostikovaných mírně zkresluje i to, že do země dojíždí za levnějším testováním nezanedbatelné množství samoplátců: nejen pendleři, ale hlavně lidé z příhraničí. Přičemž pozitivní testy jdou pak na vrub domácí statistice.

Byť jsou čísla týkající se covidu v ČR vysoká, pro odborníky je klíčové, že se výrazně nemění počet hospitalizovaných a těch, kteří s virem v těle vyžadují intenzivní péči, a že se tak neúnosně nenapíná systém zdravotnictví. Covid se zatím nešíří komunitně napříč republikou, ale především v ohniscích, jakými jsou Frýdecko-Místecko, Praha a její okolí či Jihlavsko a Prachaticko. Epidemiolog Prymula připouští, že už začínají přibývat i menší ohniska, dle něj jsou však zatím pod kontrolou.

Na otázku webu Lidovky.cz, proč má Česko oproti jiným státům EU víc covidově pozitivních, a přitom stav v zemi experti komentují slovy „uspokojivý“ a „klidný“, ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) opáčil, že je určující, zda zdravotnický systém nákazu zvládá a jesti je počet těžkých případů nízký. „To se u nás daří držet a v tomto ohledu na tom nejsme oproti jiným výrazně hůř. V ohniscích provádíme intenzivní testování, jež právě může odhalit doposud skryté případy nákazy u bezpříznakových jedinců,“ uvedl Vojtěch.

Šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek považuje současné vysoké denní přírůstky – nyní dosahují totožných cifer jako v době jarního exploze šíření nákazy a třeba v úterý byl vůbec nejvyšší od začátku června – za „optimistické, protože to znamená, že se hygienikům daří nakažené izolovat“. „V této situaci nemůže být žádná země premiantem, neběží žádná soutěž. Na jaře klesly sociální kontakty mezi lidmi asi na pětinu oproti normálu a toto období jsme přečkali s minimálními ztrátami na životech. Nic jiného nemáme hodnotit. Teď máme minimální ztráty na životech a společnost normálně žije, chodí se do práce, sociální kontakty jsou možná na 100 procentech a virus populací prochází. V řadě zemí se děje to samé,“ řekl Dušek.

Různé státy, různé testování

Křivky počtů covidově pozitivních rostou napříč Evropou, v tom státy – bohužel – „drží basu“. A byť mají podobnou metodiku jako u nás, tedy testují a trasují kontakty, kupodivu dosud neexistuje žádný objektivní parametr, který by s jistotou ukázal: tahle země je na tom hůř, tahle lépe. Podle Mariána Hajdúcha se liší už samotná strategie testování, jež v důsledku rozhoduje o tom, kolik má země nemocných. Některé státy do absolutních čísel přičítají opakovaný test nakaženého poté, co mu skončí 14denní karanténa a nemá příznaky, a jinde – třeba u nás – to nedělají. Někde testují více preventivně u rizikových skupin, jinde v ohniscích, někde pak testují minimálně.

„Třeba ve Španělsku testovali jen osoby s těžkými příznaky, každý třetí byl pak nakažený,“ uvedl Prymula. Česko se dle něj nyní orientuje i na vyhledávání vzdálenějších kontaktů.

Přitom k tomu, aby si země „sladily noty“ a kupříkladu dohodly, že nakažený se bude testovat pouze jednou na začátku onemocnění, nedávno vyzvaly Světová zdravotnická organizace (WHO) i Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí. Než se tak stane, dle Hajdúcha ještě potrvá; navíc ne všechny země doporučení respektují. I proto je výpovědní hodnota srovnání počtu provedených testů napříč státy dle expertů ošemetná.

„Je tu řada proměnných a špatně se data srovnávají. Můžete porovnat procento pozitivních testů a vyšetřených, ale nemusí to reflektovat počty nakažených, protože se někde testuje málo,“ řekl Hajdúch.

Kdy je země riziková?

Třeba Slovensko vykazuje zhruba 49 900 testů na milion obyvatel, Česko necelých 67 tisíc a Německo třeba přes 95 tisíc testů, přičemž oba sousedi mají menší počet nakažených v přepočtu na sto tisíc obyvatel než my. Dobře je na tom Rakousko, které hodně testuje a zároveň má denní přírůstky nemocných kolem stovky – možná i proto, že od druhé poloviny července znovu nasadilo roušky.

Míra šíření viru v české populaci může způsobit, že nás okolí znovu označí za covid rizikové. O tzv. semaforu bezpečnosti si však každý stát rozhoduje dle svých parametrů. „Pár týdnů nazpět, kdy byl klid, to bylo kritérium 10 pozitivních na milion obyvatel. Avšak to už by teď splnila jen málokterá země, my teď máme přírůstky kolem 25,“ řekl pro Lidovky.cz Prymula s tím, že se do těchto čísel propisuje i mezinárodní politika a je obecná snaha kritéria posunovat. „Už jsem i zaregistroval slova: Máte moc pozitivních? Přestaňte testovat,“ dodal.

Zdroj: lidovky.cz, irozhlas.cz

Reklama
Mintos investice
Scroll to Top