Epidemiolog: Nakazit se musí většina z nás. Tlačit virus na nulu nemá smysl

Koronavirus tu s námi bude dlouhodobě. Proto nemá smysl ho z populace úplně vymazat. Když se Česko promoří, karanténa se může uvolňovat, říká ve Výzvě Seznam Zpráv epidemiolog Rastislav Maďar.

Nakazíme se koronavirem nakonec úplně všichni?

Úplně všichni ne. Podle všeho bude kolektivní imunita vůči nákaze na 60 až 70 procentech. A když bude mít takováto část populace v určitém okamžiku protilátky, tak virus už nebude schopen se na zbylých 30 až 40 procent šířit.

Takže je nevyhnutelné, aby se Česko koronavirem „promořilo“? Abychom získali kolektivní imunitu?

Pokud virus na naší planetě zůstane dlouhodobě, a tak to bohužel vypadá, tak by do budoucna nemělo perspektivu stlačit výskyt viru na nulu. Navíc za cenu dlouhodobých a obrovsky dramatických opatření. Mohlo by se totiž stát, že bychom museli být v izolaci a museli bychom se bát každého cizince, který k nám přijede. Nebo ho dávat do karantény. Ani testování by úplně nepomohlo. Určité promořování, když to takhle nazveme, probíhá už dnes. To, co nastává v malé míře v populaci teď, a co se možná trošku zintenzivní postupným uvolněním karanténních opatření, je z dlouhodobého hlediska nejsprávnější cesta.

Jaká část populace je tedy promořena teď?

Objevují se různá data z různých zemí, na našem kontinentu je promořenost na 10 až 40 procentech. Moje čistě subjektivní představa je, že globálně je promořenost pod 10 procent. V České republice v těch vysoce promořených oblastech to samozřejmě bude víc. Tím myslím hlavně Prahu nebo například Olomoucko, kde se bude provádět plošná studie promořenosti populace.

Proč původně na začátku epidemie nikdo o promořování nemluvil? A premiér Andrej Babiš a vicepremiér Jan Hamáček se proti strategii promořování ohradili. Byl to cíl politiků nevyděsit lidi tím strašlivě znějícím slovem s kořenem „mor“?

Spousta věcí se ukazuje až časem. Virus nás v mnoha věcech na začátku překvapoval. Teď jsme se dostali do fáze, kdy se promořování ukazuje jako nejlepší možná strategie z hlediska dopadů na celou populaci. Ale to je otázka posledních týdnů. Rozhodně to není tak, že bychom už na začátku považovali za nejlepší možný přístup postupné promořování.

Takže se ta strategie změnila?

Já bych neřekl. Opatření a doporučení Ministerstva zdravotnictví se vyvíjejí podle toho, v které fázi epidemie jsme. A ze začátku se všichni soustředili na to, abychom zabránili první vlně, velké tsunami, která by zahltila náš zdravotnický systém a způsobila katastrofu. Teď, když se nám to povedlo, tak se můžeme zaměřovat na krok číslo dva. A to je skutečně pomalé postupné řízené uvolňování různých karanténních opatření, ale ve velmi rozumné míře a za poměrně dlouhou časovou jednotku.

Virus se bude šířit vždycky. Není to špatně

Lze ale šíření koronaviru skutečně řídit? Tak, aby i ten virus pochopil, že se nemá šířit nekontrolovaně?

On se šířit bude, ať uděláme v podstatě cokoliv. Pokud tady dlouhodobě nezavedeme zákaz vycházení nebo „stanné právo“. Ale to není nic tak negativního, jak to vypadá.

Jak se má šíření viru řídit, aby bylo skutečně pod kontrolou?

Kdyby se například otevřely školy někdy v květnu – a to slovo zdůrazňuji, uvádím to pouze jako určitý model – tak bychom například museli ohlídat, aby děti základní školy, které mají starší rodiče nebo chronicky nemocné rodiče, mohly zůstat doma a měly i nadále individuální distanční výuku. Drtivá většina dětí ve třídě by mohla jít do školy, musíme ale vymyslet, jak ochránit učitele, kteří mohou být rizikovou skupinou. A současně musíme myslet na všechny rizikové osoby v okolí, paní družinářky atd., které s nimi mohou přijít do kontaktu. Je to selektivní přístup. Mohl by nám pomoci v tom, že děti, které by si teoreticky nákazou mohly projít, a jejich mladí zdraví rodiče, ani nepoznají, že nějakou nákazou prošli. Ale nesmíme dopustit, aby to sedlo na někoho z rizikové skupiny. Ten by mohl skončit na jednotce intenzivní péče.

Teď se budou postupně otevírat některé další obchody, sportoviště atd. Tam všude je podle vás možné ohlídat rizikové skupiny?

Ano. Ministerstvo zdravotnictví vydá doporučení, aby se některá opatření zmírnila, například nejmenší provozy a obchody budou otevírat. Ale současně musí celá populace na své individuální a rodinné úrovni nějaká opatření dodržovat. Aby se senioři nebáli. Pro seniory se pravidla vůbec nezmění, oni by pořád měli dodržovat odstup, hygienu rukou, ochranu dýchacích cest, pokud k nim někdo přijde na návštěvu, neměli by být v těsné blízkosti, podávat si ruce, objímat se, líbat se, ani s vnoučaty. A pokud se jim tohle podaří, nemusí být v domácí izolaci. Mohou jít na vycházky s pejskem, když tam není moc lidí, nesmí ale nastupovat do výtahu k cizímu člověku. Jako nejzranitelnější část populace vnímám lidi, kteří si nemohou kolem sebe udržovat odstup, protože vyžadují pomoc jiných pečovatelů.

Takže, když pan premiér Andrej Babiš v rozhovoru pro Český rozhlas říkal, že proces promořování považuje za riskantní, tak podle vás narážel právě na to, že se nemusí podařit udržet rizikovou část populace mimo nebezpečí?

On se toho samozřejmě bojí. Jako předseda vlády vnímá, že se bojí i zbytek populace. Pan premiér nechce, aby země vykrvácela zbytečně jenom z velkého strachu, když se dá pandemie zvládnout i chytřejší cestou. Ale chci všechny uklidnit, že každý jeden lidský život nám stojí za to. Ulehčování karantény raději oddálíme, peníze nejsou důležitější než člověk.

Když bude Česko promořené, karanténa se uvolní

Příští týden mají proběhnout namátkové testy v nejvíc promořených oblastech, v Praze a na Olomoucku. Co čekáte, že z těch testů vyjde?

Ukáže se velmi důležitý parametr, jak nám promořování probíhá v hlavním městě, tak na Olomoucku. Bude možné zpřesnit epidemiologické predikce, jestli promořování máme hlídat víc nebo míň. I když to slovo nezní moc hezky, vy jste to sama naznačila, tak je to přece jen způsob přirozené imunizace populace, který se dá ukorigovat pomalu, opatrně.

Až tyhle namátkové testy skončí, z jakého výsledku bychom se měli radovat? Co nám má vyjít, aby to byla dobrá zpráva?

Dobrá zpráva by paradoxně byla, kdyby se ukázalo, že promořenost populace není úplně nízká, že je naopak poměrně značná, mluvím, dejme tomu, o 20 procentech, a přitom to nic zásadního v naší společnosti nezpůsobuje. Tím bychom dostali více argumentů pro postupné uvolnění některých karanténních opatření.

To by znamenalo, že se podstatná část populace s virem už setkala a že je imunní?

Ano, že se s ním setkala a má protilátky, má nějakou imunitu. Čekalo by se i na to, jestli vznikají dostatečné protilátky po nemoci a jestli mají vůbec ochranný účinek, jestli u někoho ten virus nemůže v těle zůstávat i přesto, že protilátky vzniknou. Podle posledních studií se zdá, že ty protilátky by mohly mít ochranný účinek přibližně dva roky.

A scénář číslo dva: Kdyby z namátkových testů vyšlo, že nakažených je ve skutečnosti třeba jen dvakrát tolik, co pozitivně testovaných? To by znamenalo, že se zbytek populace s tím virem zatím nesetkal a bylo by namístě držet přísná opatření?

My bychom se asi snažili v něčem ulevit společnosti, ale tak, aby to nepřineslo více škody než užitku. Asi by ten postup uvolňování probíhal mnohem pomaleji a opatrněji než v těch dvou týdenních blocích.

Zatáhnout oponu karanténou umí každý, teď se ukáže

Co čekáte od epidemie v příštích týdnech? Jsou před námi Velikonoce, předpověď slibuje hezké počasí.

Hezké počasí mě až tak netrápí, protože když někdo tráví čas venku, tak je to rozhodně lepší, než když zůstává pořád uvnitř, i když jsou teď ty možnosti omezené. Pokud je člověk ve vnějším prostoru a je dál než dva tři metry, klidně i několik metrů od ostatních lidí, tak v podstatě nějaký důvod k zásadním obavám není. Každý člověk se potřebuje trošku projít nebo si zasportovat, aby nám zase nenarůstala obezita, aby se ze stresu nezhoršoval tlak, abychom tady potom neléčili celou řadu diagnóz včetně depresí a pokusů o sebevraždy.

Takže se nebojíte, že o Velikonocích lidem otrne a Česko bude po svátcích čelit druhé vlně nákazy?

Stále platí, že se musí na rizikových místech nosit ochrana horních dýchacích cest. Chtěl bych věřit tomu, že lidé to nepodcení. Lidé si musí uvědomit, že skoro každý má v rodině nějakou rizikovou osobu. A jak on by měl chránit lidi ve svém okolí, tak nějaké jiné cizí nerizikové osoby by měly chránit toho jeho příbuzného, který rizikový je. Jak se ukázala sounáležitost společnosti například u šití roušek a pomoci seniorům, tak by nám to mělo zůstat v dalších měsících u prevence vůči zranitelným skupinám populace. Bez ohledu na to, co vyhlásí a uvolní Ministerstvo zdravotnictví.

Můžeme teď říct, že už máme nejhorší za sebou?

Z hlediska dopadů nemoci na naše zdravotnická zařízení máme největší riziko snad za sebou. Na druhou stranu z hlediska epidemiologického nás teď čeká náročnější období. Protože zatáhnout oponu je relativně jednoduché, to znamená uvalit plošná karanténní opatření, jenom se musí stanovit ten správný okamžik a to se, myslím, povedlo. Teď nás čeká z epidemiologického pohledu náročnější část a to je proplouvání na tom rozbouřeném moři. Musíme se postupně vyhýbat různým nástrahám, než se společnost dříve nebo později dostane do normálního stavu, v jakém byla před pandemií.

Zdroj: seznamzpravy.cz

Komentáře
Reklama
Bondora 5 EUR BONUS ZDARMA!
Scroll to Top