Farmářské trhy zaplnily stovky lidí

Po rozvolnění vládních nařízení se v pondělí znovu otevřela tržiště. Včetně tradičního Zelného trhu v Brně.

Po týdnech prázdnoty se na náměstí postupně vrací život. Po rozvolnění přísných opatření kvůli koronaviru se na tradiční Zelný trh v Brně po nucené odmlce vrátili místní farmáři. A s nimi také stovky zákazníků.

Na desítce stánků rozmístěných kolem kašny Parnas zatím prodejci nabízejí především bylinky a sazenice. „Právě ty už musí do země. Je dobře, že si lidé mohou nakoupit,“ povídá trhovkyně Marta Pavlišová z Medlova na Brněnsku. S manželem pěstují třeba brambory, mrkev, petržel nebo saláty. Na Zelňáku nabízejí své plodiny už od revoluce v roce 1989. „Samozřejmě nás karanténa a všechna opatření ovlivnily. Nemohli jsme brát žádné brigádníky, člověk toho zvládne daleko míň. Ztráty oproti předchozím sezonám budou třicet až čtyřicet procent,“ popisuje prodejkyně.

Pro brambory k ní přišla třeba Alena. „Chodím na tyto trhy snad padesát let. Manžel už mě pustil do terénu, prý doma ty moje řeči nemůže vydržet,“ vtipkuje dobře naložená postarší žena. Na trhu má za léta přesně vytipované své prodejce. Užívá si také, že si může s prodejci popovídat.

Přestože si obličej stejně jako všichni ostatní na trhu chrání rouškou, přehnaný strach z nemoci nevnímá. „Mně je koronavirus úplně ukradený,“ směje se.

Další nakupující to vidí jinak. „Jé, to mě nemůžete točit. Kdyby mě viděla dcera, tak mě zabije,“ hlásí důchodkyně.

Pandemie do slavné tradice na Zeleném trhu stále zasahuje. Namísto šesti desítek trhovců radnice Brna-středu pustila na náměstí jen asi pětinu z nich. „Rozestavujeme stánky s dvoumetrovými odstupy. Jsou umístěné po obvodu tržiště, aby se mohly volně tvořit fronty a odstupy mohli udržovat i nakupující,“ popisuje mluvčí radnice Brna-středu Kateřina Dobešová.

Klienti nesmějí dostat žádné rychlé občerstvení, které by mohli na místě sníst.

Každý farmář musí mít roušku, rukavice a oddělený prodejní stůl, který slouží jen pro předání zboží a placení. Od zboží je vzdálený asi dva metry. „Je to samozřejmě komplikace. Zákazníci si chtějí přesně ukázat na kvítko, které si vyberou. No a když pro zboží popojdu, stačí chvilka a může mě zloděj připravit o denní tržbu,“ povídá Emanuel Haška z Rousínova na Vyškovsku.

Už ve třináctém století tady drobní prodejci nabízeli své zboží. Tehdy se slavnému „Zelňáku“ v Brně říkalo Horní trh. Farmáři z něj mizeli jen v dobách válek a jiných výjimečných situací. Běžně otevírají na začátku března, teď se musely o více než měsíc zpozdit. „Trhy k Brnu prostě patří. Jsem moc ráda, že jsme mohli se synem zase vyrazit, loni jsme tu byli skoro každý den. Dneska jdeme pro jahody a bazalku, které si dáme na náš dvorek,“ vypráví Kristina Lund, která přichází i s kočárkem.

Trhovcům kromě koronaviru komplikuje obživu taky letošní jarní počasí. „Přišel jsem asi o čtyři sta rajčat. Za to však nemůže pan Babiš, ale mráz,“ žertuje Haška. Sazenice už by měl běžně prodané. Kvůli jiným neudaným plodinám musel dát rajčata ven. Tam noční mrazy nevydržela. „Samozřejmě nám dělá problémy sucho. Takové, jako letos na jaře, nepamatuju, přitom jsem v tomto oboru od roku 1991,“ dodává.

Zdroj: seznamzpravy.cz

Reklama
Reklama
Mintos investice
Scroll to Top