Hamáček: Předčasnou euforii bych trochu brzdil

Ministr vnitra a šéf ústředního krizového štábu Jan Hamáček (ČSSD) připouští, že čísla ve vývoji epidemie vypadají slušně, ale varuje před předčasnou euforií. Nejsem takový optimista jako někteří kolegové, říká.

Když v úterý potvrdila Sněmovna prodloužení nouzového stavu do konce dubna, tak jste řekl, že vláda přijde žádat znovu o další prodloužení. Stále to platí?

Jsem přesvědčen, že to stále platí, i když nyní čísla vývoje epidemie vypadají lépe. Nedá se ale očekávat, že do konce dubna to bude úplně za námi. Tudíž opakuji, že jsem přesvědčen, že vláda bude znovu žádat o prodloužení nouzového stavu.

Reklama

Ministr zdravotnictví oznámil optimistický výhled, což může navozovat naděje.

Pokud by se to podařilo nějakým zázrakem porazit, tak se můžeme bavit co dál, ale já zázraky neočekávám.
Tak, jak jsem pochopil atmosféru ve Sněmovně, tak víc než o čtrnáct dnů nejsou poslanci ochotni schválit. Takže počítám s dalšími čtrnácti dny.

Máte strach z Velikonoc? Už od čtvrtka je viditelný větší pohyb lidí venku.

Mám. Platí to, že u nás je situace podstatně lepší než třeba v Rakousku, Německu, Itálii nebo Španělsku, což je dobrá zpráva, osobně bych ale brzdil nějakou předčasnou euforii.

Všechny zahraniční zkušenosti ukazují, že mohou přijít sekundární komplikace, které se objevují v druhém, třetím týdnu prodělávání nemoci. A pokud lidé „vypustí“ Velikonoce, tak se nám může stát, že se případy nákazy znovu rozjedou a o žádném uvolňování nebude řeč. Pak budeme nuceni znovu utahovat šrouby.

Někteří ministři už avizovali, že v úterý by vláda mohla oznámit další uvolňování. Jaká?

K této debatě se nebudu přidávat. Jsem přesvědčen, že si to nejdříve musíme vyříkat na vládě a potom s tím přijít ven. To za prvé. A za druhé – já ne­jsem takový optimista jako někteří kolegové a otevřeně říkám, že jsme jediná země, která situaci nějak uvolnila před Velikonocemi. Polsko situaci přitvrzuje, Slovensko taky. Takže z mého pohledu je to jisté riziko a rozhodně ho nesnižují různá optimistická prohlášení.

Z čeho plyne ta vaše opatrnost, která je na rozdíl od jiných členů vlády viditelná? Máte snad jako šéf krizového štábu jiné nebo lepší informace?

Nevím, jaké informace mají kolegové. Já mám stále stejné matematické modely, mám stále stejnou skupinu spolupracovníků, která mi radí, a otevřeně řečeno, zatím se ukázalo, že radí dobře.

Po skončení nouzového stavu, bez ohledu na to, kdy to bude, zůstanou v platnosti některá omezující opatření. Už máte jasno, která to budou?

Znovu říkám, že nebudu spekulovat, co se zruší, co se prodlouží. Logika je ale jednoduchá: pokud máme pokračovat v trendu, který máme dnes, tak z mého pohledu musí pokračovat ta opatření, která fungují. A na základě vývoje a nástupu jiných metod boje proti koronaviru, jako je třeba chytrá karanténa, tak se dají některá opatření uvolňovat. Respektive některá plošná opatření se dají nahrazovat těmi cílenými.

To zní možná dobře, ale proto se ptám na pokračující opatření.

Nechtějte to po mně. Budeme to řešit ad hoc podle toho, jak se situace bude vyvíjet. Jen pro příklad: pokud se podíváme na průběh epidemie, tak z celonárodního pohledu je to „pod kontrolou“, ale jsou lokality, např. Domažlicko, kde to rozhodně uspokojivě neprobíhá.

Tamní samospráva se obává, že se oblast uzavře po vzoru Litovle a Uničova, a tvrdí, že nemají žádné informace. Je to tak?

To je věc, na kterou musí odpovědět hygienici. Nicméně jsem v pravidelném kontaktu s ředitelem krajské hygieny a připouštím, že situace na místě není jednoduchá. A pokud se ptáte na případné uzavření, pak to rozhodně nebudu vzkazovat přes média. Nejde o mé rozhodnutí, ale rozhodnutí hygieniků, kteří musí vyhodnotit, jaká jsou ta nejadekvátnější opatření. Moje role je pak v zajištění policejního dohledu.

Má Česko zajištěný dostatek zdravotnických pomůcek? Jak dlouho má trvat letecký most z Číny?

Je to do prvního květnového týdne a objemy jsou nastaveny tak, jak si přálo ministerstvo zdravotnictví. Týdně tedy tři miliony dvojkových respirátorů, dvacet milionů roušek, tři sta šedesát tisíc ochranných kompletů.

Co potom?

Uvidíme, jak se bude epidemie vyvíjet. Kontrakty můžeme prodloužit a také počítám s tím, že postupně naskočí domácí výroba. Mám signály od některých firem, že se objevují kapacity, které tady opravdu na začátku nebyly, a v květnu by tak podstatná část mohla případně jít z domácí produkce.

Mohou plně pokrýt poptávku?

Na sto procent určitě ne, což si uvědomují sami.

Počítáte s domácí produkcí, ale někteří výrobci si stěžují, že nikdo na jejich nabídky nereaguje. Proč?

Vypukla tady určitá kampaň, jak vláda nedbá na české výrobce, a jsme za to pranýřováni. Znovu říkám, a už nevím pokolikáté, že před třemi týdny, ve chvíli, kdy jsme potřebovali desítky milionů respirátorů, sto milionů roušek a stovky tisíc ochranných obleků, tak to v Česku prostě nikdo neuměl vyrobit. To říkám naprosto odpovědně. A jestli někdo tvrdí, že to byl schopen vyrobit, tak lže. Takže jiná možnost než dovoz ze zahraničí nebyla.

Některým vašim kritikům se ale nelíbí, že to zahraničí bylo a je téměř výhradně Čína. Jinde to nešlo?

Pokud jsme kritizováni, třeba pořadem Reportéři ČT, že dovážíme nejvíc z Číny, tak nevím, jestli to je na kritiku, anebo spíš na pochvalu. Díky tomu jsme situaci vyřešili velmi rychle a ještě jsme schopni pomáhat ostatním.

Reklama

Pomohli jsme Španělsku, Itálii, pomohli jsme velmi výrazně Slovinsku. Ve čtvrtek odletěla dodávka do Makedonie. Jsou to čínské výrobky, kterých jsme dovezli dostatek a díky tomu můžeme pomáhat. Přijímající státy jsou za to vděčné.
Bohužel komu to vadí, je část české společnosti, která nenávidí Čínu, což beru jako politický postoj, na který má každý právo, ale já mám svědomí čisté. Jsem přesvědčen, že díky včasnému zásahu a dohodě na dodávkách jsme zachránili spoustu lidských životů. A opakovat, že celý svět nakupoval a nakupuje v Číně, asi nemá smysl.

Od opozice to schytáváte pravidelně za chaotičnost, se kterou prý vláda a krizový štáb rozhodují. I když to odmítáte, tak mi řekněte, proč jednou vláda kývne na pomoc živnostníkům s podmínkami, aby to vzápětí změnila, usnese se o prodloužení nouzového stavu o měsíc a následně premiér ohlásí, že konec dubna je fajn, prosadí ošetřovné ve výši 60 procent, aby následně ministryně práce oznámila, že chce 80 procent? To snad není chaos?

Vezmu to popořádku. Pokud jde o OSVČ, tak jsme jako soc. dem. od začátku na vládě prosazovali co nejjednodušší schéma. Nicméně ve vládě máme menšinu a paní ministryně financí si prosadila svou s tím, že navázala příspěvek na pokles obratu. Naštěstí došlo na naše slova a paní ministryně to opravila.

Pokud jde o ministerstvo práce, tak program kurzarbeit je asi jeden z nejlépe hodnocených programů. A pokud mluvíte o nouzovém stavu, tak jasně, chtěli jsme měsíc, ale ukázalo se, že jako menšinová vláda to ve Sněmovně neprosadíme.

Sněmovnu jste ale nepotřebovali třeba k rozhodnutí, že pokud jedou v autě dva a více lidí, musí mít roušky, což jste ve čtvrtek zrušili. Jak se má člověk orientovat v téměř každodenních změnách?

To je věc, kterou jsme ve čtvrtek řešili na krizovém štábu, a je to i výsledek debaty ve Sněmovně. Požádal jsem ministerstvo zdravotnictví, aby příslušné nařízení změnilo, a to se stalo. Nemá přece logiku, že pokud jedou v autě lidé, kteří spolu žijí v domácnosti, kde samozřejmě roušku nosit nemusí, tak aby ji měli v autě. Tady bych se ale chtěl kolegů zastat. Rozhodnutí opravdu padala v řádu hodin a občas se člověk nějaké nedokonalosti neubrání. Je potřeba mít zpětnou vazbu a takové věci upravit.

A co vaše opakovaná prohlášení o promořování-nepromořování obyvatel, kterým jste úspěšně vnesli mezi lidi paniku?

Z mých opakovaných reakcí je přece zřejmé, že v tomto jsem velmi opatrný, snažím se nevést tuto debatu veřejně, abychom nebyli nařčeni, že vláda neví, co chce. Toto prostě patří na odbornou úroveň, na krizový štáb a pak je možné o tom mluvit nahlas. Podle mého prvotní prohlášení pana náměstka Prymuly o promořování byla strašná chyba a už se nebude opakovat.

Jak jsem se poučila z vyjádření odborníků, tak promořování podle nich rovná se postupné, opatrné rozvolňování opatření.

Dobrá. Ale pak je nutné si tuto věc nejdřív vyjasnit v rámci odborné diskuse a potom zvolit adekvátní styl komunikace. Není přece možné předstoupit před národ a říci lidem, že je promoříme. Jen ten samotný výraz je děsivý a je logické, že bez náležitého vysvětlení se lidé vyděsí.

Dostal jsem tisíce zpráv, a když to zjednoduším, tak společné bylo jedno: pane ministře, udělejte něco, já nechci být promořen. Chápu je, proto jsem opakovaně tuto cestu odmítl. Já říkám, že pokud bychom se rozhodli jít touto cestou, tak z ní není návratu.

Epidemiologové ale tvrdí, že virus tady prostě bude, a když se začnou povolovat šrouby, tak je logické, že lidé s ním přijdou do kontaktu a mnozí si vytvoří imunitu.

Pokud mám informace, tak řízené promořování zatím nikdo nezkusil. Ve státech jako Francie, Itálie nebo Španělsko, kde se situace podcenila, došlo k divokému promořování a modely tzv. kolektivní imunitu zatím nepotvrzují.

Neměla tedy v tomto případě platit zásada mlčeti zlato?

Určitě.

Převažují při rozhodování krizového štábu a následně vlády víc odborná stanoviska, anebo prim hraje politika?

Jestli mohu mluvit za sebe, tak všechna klíčová rozhodnutí vycházela z odborných argumentů.

Jste stále jako vláda – řečeno slovy premiéra – tým, který táhne za jeden provaz?

V hlavních věcech ano. To, že na vládě probíhá občas velmi intenzívní a živá debata, je pravda, ale to patří ke každé koaliční vládě.

Ptám se proto, že navenek to tak nevypadá a občas to spíš působí, jako byste si šli po krku. Viz vaše veřejná slovní šarvátka s ministrem zdravotnictví kolem dodávek zdravotnického materiálu nebo přetahovaná na veřejnosti o různých návrzích, o nichž jsme už mluvili.

Ke sporu s panem ministrem Vojtěchem se nebudu vracet, už jsem říkal,
že prostě občas nervy pracují naplno. Jinak myslím, že v globálu spolupráce ve vládě funguje.

Funguje spolupráce vašeho resortu s ministerstvem zdravotnictví?

Tam myslím je velký prostor pro zlepšení.

A zůstane vládní tým ve stejném složení i po skončení této krize?

Za sociální demokracii ano. Nemohu mluvit za hnutí ANO.

Nemáte obavu, že čím déle budou platit různá omezení, může růst agresivita a kriminalita? Máte nějaké poznatky?

Zatím kriminalita naopak klesá, což je dobrá zpráva. Rostou ale případy problémového chování jako jízda pod vlivem alkoholu, překračování povolené rychlosti, což policie řeší, ale kriminalita naštěstí ne.

Reklama

Někteří zástupci opozice, kteří zasedli v krizovém štábu, si stěžují, že jsou bráni jako outsideři, kteří nemají šanci do jednání jakkoli zasáhnout. K čemu tam pak jsou, pokud pominu fakt, že opozice chtěla mít informace z první ruky a nespoléhat na ty vaše?

Jen připomínám, že přizvat zástupce opozice do štábu byla iniciativa pana premiéra, kterou jsem bral jako podanou ruku opozici. Dodávám, že je to poprvé v historii, kdy v krizovém štábu, který je odborným orgánem, sedí politicky nominovaní zástupci opozice. To je myslím dostatečně vstřícný krok.

A pokud není někdo spokojen se svým angažmá, tak ho tam nikdo nedrží. Já jsem ale zaznamenal jiná vyjádření, jako třeba pana senátora ODS Červíčka, kterého jako bývalého policejního prezidenta považuji za odborníka, a ten říká, že je se svou rolí naprosto spokojen.

A vy jste s jejich angažmá spokojen?

Nemám s tím žádný problém. Naopak. Při posledním jednání krizového štábu se ukázalo, že jsou platnými členy, kteří vstupují do diskuse.

Do české vlády se opakovaně pustila šéfka evropské rady Ursula von der Leyenová, nejdřív kvůli uzavírání hranic, pak kvůli chystanému uvolňování opatření. Jak se vám to poslouchá?

Popravdě to moc neposlouchám, čímž se nechci dotknout paní předsedkyně nebo Unie jako celku. Tyto věci řešíme na národní úrovni a jde nám o to, abychom situaci zvládli.

Jsem v kontaktu s kolegy z nejbližších států – Slovenska, Polska, Rakouska, Německa, komunikujeme, ale teď asi opravdu není prostor na nějaké hraběcí rady. Každý stát řeší situaci jinak. Současně je potřeba si pomáhat. A podle mého se ukazuje, že evropská solidarita tady je, státy si pomáhají.

Nemáte jako předseda soc. dem., která se hlásí k evropským hodnotám, obavu, že po pominutí krize může dosavadní přístup EU v Česku posílit protievropské postoje a výzvy k czexitu?

Czexit je samozřejmě ekonomická sebevražda, takže od soc. dem. to nikdo nemůže očekávat. A jestli to může zvednout tyto nálady? Možná ano, ale počkejme si. Je pravda, že tady běží o jistou míru citlivosti chování některých evropských politiků.

Chápu, že je zde poptávka, aby Unie něco dělala, i když ve zdravotnictví moc kompetencí nemá. Proto by se určitě měla soustředit na koordinaci nějaké humanitární pomoci, na ekonomická opatření, ale aby nám paní Ursula von der Leyenová radila, jak to máme dělat, to je fakt naše věc.

Na druhou stranu musím říct, že to neznamená, že komunikace v Evropě nefunguje. V týdnu jsem hovořil s paní komisařkou pro vnitřní věci Johanssonovou, která se zajímala, jak to u nás vypadá, jaká opatření děláme, takže tady jsem viděl snahu o dialog a zmapování situace. Tudíž nelze použít na všechna prohlášení evropských politiků stejný metr.

Berete fakt, že jste se stal šéfem ústředního krizového štábu, jako zadostiučinění?

Nehraji si na nějaké pocity. Beru to jako úkol, který jsem dostal a který musím splnit. Tak ho plním.

Víte dobře, proč se ptám. Několikrát jste říkal, že jste chtěl vyhlásit nouzový stav dřív a počítal jste s tím, že usednete do čela štábu. Tak neříkejte, že nehrajete na pocity.

Dobře, tak můj pocit teď je, že to funguje tak, jak má.

Jinými slovy do vašeho nástupu to nefungovalo?

Teď to funguje tak, jak má.

Zdroj: novinky.cz

Reklama
Mintos investice
Scroll to Top