Hamáček: Vydržte do 12. dubna, pak rozvolníme. O nouzový stav nepožádáme

Pokud si to prý český národ nepokazí nezodpovědností, tak za čtrnáct dnů bude líp. Vláda nepožádá o prodloužení nouzového stavu a začne s rozvolňováním. V rozhovoru pro Právo to uvedl ministr vnitra a předseda ČSSD Jan Hamáček.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) ostře zkritizoval některé občany a varoval, že pokud lidé budou dál chodit venku bez roušky jako v posledních dnech, že nastane „veliký průser“. Co na jeho výrok říkáte?

To má pravdu. Stane se to, že se nám epidemie začne šířit, ten pokles zpomalí, začne se to znovu otáčet. Pak máme zaděláno na pátou vlnu. Pokud se budou lidé dál pohybovat ve skupinách a bude to vypadat jako v pražských Riegrových sadech nebo na náplavce, tak se to bude stoprocentně šířit.

Blatný hovořil o tom, že se někteří lidé neumějí chovat, a přímo osočil Pražany. Ale i v jiných větších městech je situace stejná, tedy že řada lidí roušky a respirátory po ulicích nenosí.

Nevím, jestli to je tím, že pan ministr je z Brna a promluvila z něj nějaká rivalita, ale já bych neřekl, že někde se lidé chovají hůř a někde líp. Podle toho, co vím, tak je to všude stejné. Ale na rozdíl od toho, co říkáte vy, tak já tvrdím i podle dat od policie, že většina lidí to dodržuje. A i když v Praze je několik stovek či tisíce lidí, kteří to nedodržují, tak další desítky tisíc to dodržují. Není to tedy tak, že by národ nedodržoval opatření, ale jsou prostě lidé, kteří to nečiní a vytvářejí rizika.

Skutečně se to děje ve všech městech a nevypadá to, že by šlo jen o desítky lidí. Co s tím?

Jediná šance je ty lidi přesvědčovat, přesvědčovat a přesvědčovat, protože nemůžeme postavit na každý roh policistu. Musíme jim to vysvětlovat a věřím, že to chápou.

Jaké vidíte důvody změny v chování lidí?

Protože je teplo a je to nepříjemné, což chápu. Na druhou stranu říkám, že respirátory fungují, dokazuje to případ Španělska, které si loni na jaře prošlo mnohem horší situací, zvládlo ji a dnes respirátory a roušky znovu povinně zavádí. Není to nějaké české specifikum, je to všude v Evropě, a dělají to proto, že to funguje.

Oteplení je asi jeden z důvodů, ale není tím dalším skutečnost, že už lidem došla trpělivost? Už je toho moc a chtějí si alespoň tímto ulevit?

Dobře, ale je to strašně nebezpečné. To je, jako když budete stát ve sklepě, který zaplavuje voda, a když vám bude sahat po krk, tak vám asi také dojde trpělivost. Pokud nezačnete něco dělat, odčerpávat vodu, tak se utopíte.

Na druhou stranu i z vlastní zkušenosti, obzvlášť v teplém počasí, mám pocit, že mi ten respirátor na ulici spíše škodí, než pomáhá.

Podle této logiky by si tedy ty roušky měli sundat záchranáři a policisté jen proto, že je teplo. Ti lidé mají roušky na sálech, trpí, tam je šestatřicet stupňů, a mají to proto, že je to ochraňuje.

Já ale hovořím o čerstvém vzduchu venku na ulici, kde jdu sám. Není to kontraproduktivní? Nebylo by ke zvážení toto opatření o nošení roušek venku změnit?

Jasně, ale dostaneme se do spousty debat o dvoumetrové vzdálenosti, budete respirátor pořád sundávat a nandávat, což znamená sahat na něj, a to také není dobře. Virus se zachycuje na respirátoru. Když ho sundáte, strčíte do kapsy, pak zase zpátky nandáte a následně si sáhnete do oka, tak je velký risk, že virus chytnete. Takže rozumnější je si respirátor nasadit, sundat až doma a dezinfikovat si ruce.

K tomu, aby se právě toto opatření změnilo, ale vyzvala vládu Sněmovna a přidal se i Senát. Pokud by se tak stalo, třeba by apatie lidí vůči vládním nařízením byla menší. Už i policie říká, že lidé jsou apatičtí, co se týká jejich dodržování.

Dobře, ale řešení přece není to, že ta opatření zrušíme. Když i odborníci říkají, že pokud toto opatření zmírníme, tak zvýšíme riziko a akorát protáhneme tu agónii, tak je to prostě nesmysl dělat. Cílem je epidemii za použití všech dostupných prostředků srazit a to děláme. To, co navrhujete, je přesně systém jako „Královna Koloběžka“: budeme se tvářit, že s tím bojujeme, ale hlavně aby nás to moc nebolelo. A ve finále to dopadne tak, že lockdown bude o čtrnáct dnů delší, protože použijeme mírnější metody.

Vy i kolega Blatný jste odmítli návrhy pustit Pražany do okolních okresů Praha-východ a Praha-západ. Ten milion lidí na pěti stech kilometrech čtverečních už nemá kam chodit, parky jsou všude plné. Kde má tamní rodina najít volnočasové aktivity venku, aniž by se vyhnula stovkám dalších lidí? Co jim poradíte?

Pokud vím, tak i pražský magistrát dával na své webové stránky lokality, které nejsou tak zatížené, takže myslím, že i Pražané si mohou najít místo, kde ty shluky nejsou tak velké. Jsem přesvědčen, že problém se týká hlavně parků a lokalit v centru a že se v Praze dá najít místo, kde nebude hlava na hlavě. Takže radím využít zdroje z magistrátu a vydržet ještě do 12. dubna, odkdy se zvednou okresní uzávěry.

V ten den by mohlo dojít k nějakým změnám k lepšímu?

Jak to vidím i po jednání Rady vlády pro zdravotní rizika, tak jsem přesvědčen, že pokud se něco zásadního nezmění a nezhorší, tak vláda už nebude žádat o prodloužení nouzového stavu a od 12. dubna padnou plošná opatření.

Jaká to budou?

Padne plošný zákaz cestování mezi okresy, tedy i se všemi těmi zákazy cest na chalupu atd. A také skončí noční zákaz vycházení.

Zůstane zákaz pití alkoholu na veřejnosti?

Ano, předpokládám, že ten asi zůstane.

Nebyl by právě tento zákaz jedním z těch, které by mohly být zrušeny mezi prvními?

Smyslem tohoto zákazu bylo, aby se lidé neshlukovali u výdejních okének, což se víceméně podařilo. A jestli někdo pije, tak pije většinou někde v parku, a tam jsou lidé rozprostření. Samozřejmě je to špatně, ale ten cíl to splnilo.

Jak to bude se školami?

Tam se debata stále vede, rozhodnutí podle mě padne v úterý, ale zatím se pracuje s termínem 12. duben. To by šly do škol poslední ročníky mateřských škol a první stupeň základních škol v rotačním principu, tedy týden ve škole, týden distančně.

Deváté ročníky už nebudou mezi prvními?

Teď je to jen o prvním stupni.

Jaká opatření by mohla být v dohledném časovém horizontu rozvolněna?

Myslím si, že jestli máme mít jasný přehled, tak se stačí podívat na postup v Portugalsku, kde šli v nějakých čtrnáctidenních cyklech a postupně rozvolňovali.

Takže nejdřív plošná opatření a školy, potom mohou přijít obchody, služby, zahrádky v restauracích a postupně se to bude uvolňovat.

Jestli dobře počítám, další vlna rozvolnění by mohla přijít na konci dubna?

Ale to jsou všechno moje odhady. Byl bych nerad, aby bylo v titulku napsáno, že se od konce dubna otevřou restaurace, ale tohle je můj odhad.

Jak to bude se sportovišti, alespoň pro určité druhy sportů, kde není tolik lidí najednou?

Určitě to bude součást rozvolňování, ale ten přesný harmonogram teď dělá ministerstvo zdravotnictví. Takže ano, bude se to týkat i sportovišť, ale přesně to budeme vědět až příští týden, až ministerstvo zdravotnictví přijde s rozpisem uvolňování.

Minulý týden jste spolu s ministrem Blatným oznámili, že během několika dnů budou intenzivnější kontroly policie spolu s hygieniky lidí v karanténě a v izolaci. Ale nic se nestalo a tzv. skutek utek.

To je, bohužel, problém ministerstva zdravotnictví, protože to byl jejich nápad. Byl to nápad ministra Blatného, který se obrátil na ministerstvo vnitra, respektive na policii s tím, že chce součinnost. Takže já jsem řekl, že jsme samozřejmě schopni tu součinnost poskytnout, ale celý minulý týden se prostě nebylo možné dohodnout s ministerstvem zdravotnictví, co vlastně chtějí.

My jsme chtěli vědět, kolik policistů, jak bude probíhat ta kontrola, jak budou chráněni, protože jsem rozuměl obavám o zdraví policistů. A ministerstvo zdravotnictví nám nebylo schopné odpovědět, takže se ve finále dohodl policejní prezident (Jan Švejdar) s hlavní hygieničkou (Pavlou Srvčinovou) na tom, že kontroly budou probíhat dosavadním způsobem.

Byla to ale vaše slova jako ministra vnitra a mohlo to u lidí navodit určitou atmosféru obav.

Pokud se ti, co chtěli v karanténě chodit po ulici, lekli, tak je to dobře, protože to zabrání šíření nakažlivé nemoci. Šlo ale o problém ministerstva zdravotnictví. Kdyby tam byl ministr za sociální demokracii, tak se tohle nestalo.

Deníku Právo poskytl tento týden rozhovor jeden z předních českých statistiků Arnošt Komárek, který tvrdí, že vláda svá tvrzení o tom, že opatření fungují, nemá opřená o data statistiků. Podle něj nejsou relevantní data či studie, které by potvrzovaly, že tohle či tamto opatření funguje tak, že snižuje počet nakažených. A že se navíc neopírá ani o přední české experty na statistiku, protože je ani neoslovila.

Nemám k tomu co říct, protože toho pána neznám a nikdy jsem o něm neslyšel. Vycházím z toho, že poté, co jsme zavedli celou sadu opatření, mimochodem stejnou, jakou zavedla celá řada států na západ od nás, epidemie začala klesat.

ČSSD přišla nedávno s předvolebním heslem „Víme, co po covidu“. Už se k tomu objevily komentáře, že jde o určitý populismus sociální demokracie, že používáte téma covid pro volby.

Nevím, co je populistického na tom, že představíme volební program, a řekneme, jaké jsou naše priority a co chceme s Českou republikou po krizi dělat.

Tohle není populismus, ale politika. Já bych naopak očekával, že vystoupí i ostatní politické strany a řeknou, jak to tady bude s daněmi, s pracovními místy, s dostupností zdravotní péče atd. Takže místo takovýchto laciných řečí bych očekával, že naši soupeři řeknou ano, toto respektujeme, to je plán sociální demokracie, my máme lepší a je to tento.

Můžete říct alespoň v bodech, co tedy víte, že bude po covidu, nebo jak to udělat?

Evidentní je, že země bude po covidu čelit velkému pnutí, protože deficit je obrovský. Bude čelit nejistotě, co se týká pracovních míst, protože nezaměstnanost je sice jedna z nejnižších v Evropě, ale bude pod obrovským tlakem a bude nám tady růst. Budeme muset vyřešit zdravotnictví, které bude po covidu velmi zasaženo. Tím pádem musíme najít na všechno odpověď.

To znamená, že pokud se budeme bavit o tom, kdo a jak bude splácet deficit, tak je potřeba říct ano, tady musí být debata o nějaké reformě daňového systému. My říkáme, že reforma nemůže být tak, že všem odpustíme všechny daně a zaplatí to zaměstnanec, to není férové. Svůj díl musí dát banky, digitální společnosti atd. Bavíme se tedy o solidaritě, o progresivním zdanění, o sektorovém zdanění, to je jedna část.

Druhá část se týká pracovních míst, tam sociální demokracie má fungující recept, což je anitivirus, který je nejlepší z těch programů.

A co se týká zdravotnictví, tak chceme jasně říct, že peníze do toho zdravotnického systému nebudeme získávat tak, že se budou privatizovat nemocnice nebo že se bude nějakým způsobem zvyšovat spoluúčast pacientů.

ČSSD má v polovině dubna volební sněm. Hovoří se o tom, že by po něm mohl premiér Andrej Babiš (ANO) udělat nějaké personální změny ve vládě a že by se mohly týkat i někoho z ministrů sociální demokracie. Máte nějaké informace o tom, co by se mohlo dít?

Předpokládám, že pan premiér asi uvažuje o nějakých změnách v týmu za ANO, což je samozřejmě v jeho kompetenci a podle koaliční smlouvy je to věc hnutí ANO. A stejně tak podle koaliční smlouvy je věcí sociální demokracie, kdo je ministrem za ČSSD.

Vy tedy nemíníte v dubnu nějaké změny na postech ministrů za ČSSD dělat?

Kdybych chtěl nějaké změny udělat, tak je udělám, a první, kdo by se to dozvěděl, by byl ten ministr. Zatím jsem to neudělal, takže je to jasná odpověď.

V posledních dnech oznámila svou kandidaturu na předsedkyni ČSSD někdejší ministryně školství Kateřina Valachová, takže je po ministru zahraničí Tomáši Petříčkovi další vaší konkurentkou. Co na její rozhodnutí říkáte?

Má na to právo jako každý člen sociální demokracie.

Máte z ní jako soupeřky obavy?

Ne.

Věříte, že jste silnější kandidát?

Kateřina Valachová se neúčastnila toho demokratického procesu, kterým jsme si (s Petříčkem) prošli. My jsme obešli jednotlivé krajské konference a vysvětlovali všem delegátům, jak to chceme se sociální demokracií dál. Ona se rozhodla toto pominout a vstoupit do toho nějak na poslední chvíli. Podle pravidel sjezdu ji musí nominovat deset delegátů, takže pokud sežene jejich podpisy, může kandidovat.

Ale já jsem zatím od ní neslyšel žádnou vizi, jak to chce se sociální demokracií dělat, k tomu asi dostane prostor na sjezdu. Žádné obavy z toho nemám.

Takže odpověď na moji otázku, zda se cítíte být silnějším kandidátem, je ano?

Jsem přesvědčený, že mám pro sociální demokracii to nejlepší řešení.

Jak se díváte na soupeření s vládním kolegou Petříčkem?

To je na kolegovi Petříčkovi, aby představil alternativu. Já jsem zatím z té jeho vize žádnou věcnou alternativu nenašel. Jediná alternativa je, že místo Hamáčka by tam byl Petříček.

Ten už také rovnou oznámil, že po sněmovních volbách nechce spolupracovat s hnutím ANO a nepůjde s ním případně do vlády.

To je samozřejmě součást jeho taktiky. Předpokládám, že by měl také říct, že nepůjde s ODS a že nepůjde s TOP 09 a že nepůjde se STAN, protože toto jsou programově nekompatibilní strany. Samozřejmě měl by říct, že nepůjde s SPD ani s komunisty, tak otázka je, jestli by byl vůbec někdo, s kým by byl Tomáš Petříček ochoten spolupracovat.

Já žádná kategorická stanoviska v tuto chvíli dávat nebudu, protože situace po volbách se může vyvinout různě, samozřejmě s jedinou výjimkou: Nedokážu si představit jakoukoli spolupráci s SPD.

ANO dále ztrácí. ČSSD by se do Sněmovny nedostalaParlamentní volby

Takže mi neprozradíte, zda s hnutím ANO po volbách ano či ne?

Nemyslím si, že je rozumné před volbami říkat, že de facto nebudeme spolupracovat s nikým, a tím pádem žádáme voliče, aby nás volili proto, abychom šli rovnou do opozice. Zásadní programové rozpory máme s ODS a TOP 09. Těžko se shodneme s ODS na rovné dani nebo na vystoupení z Evropské unie, to tak prostě nefunguje.

Platí tedy, že si těžko představíte koalici s ODS a TOP 09?

Otevřená koalice s ODS nebo s TOP 09 je nemožná, to je nesmysl, to je programová věc.

Pod váš resort patří také Česká pošta. Opět se hovoří o tom, že zdražuje své služby a chystá se propouštět další zaměstnance. Děje se tam něco zásadního negativního?

Ne. Propouštění na poště je součástí plánu restrukturalizace a rozhodně to není o nějakých tisícových počtech. Hovořili jsme o tom před několika měsíci, kdy se stala centrem zájmu, a pošta vysvětlila, že se to týká maximálně stovek lidí a v nějakém časovém horizontu.

A co se týká zdražení, pošta se musí chovat ekonomicky, a ve chvíli, kdy klesá zájem o listovní zásilky a zůstávají stejné fixní náklady, tak musí zdražit.

Na závěr, myslíte tedy, že za čtrnáct dní bude líp?

Pokud si to nepokazíme, tak ano, za čtrnáct dní bude líp.

A mohlo by se začít za dva týdny rozvolňovat.

Ano, souhlasím.

Zdroj: novinky.cz

Přejít nahoru