Covid-19

Havlíček: Na firmy budeme tvrdí. Bez průmyslu lidé na restaurace mít nebudou

Stát nařídil ode dneška povinné testování ve firmách. Zaměstnanec, který se bude vyhýbat testům na covid, může dostat až padesátitisícovou pokutu. U firem to může být půl milionu, a to i opakovaně. Dopředu chci říct, že ve vymáhání budeme důslední a tvrdí, říká vicepremiér Karel Havlíček v rozhovoru pro MF DNES.

Od pondělí platí uzávěra okresů, zavření škol, obchodů. Od středy má probíhat povinné testování ve firmách. To první má být na tři týdny, u toho druhého je to na jak dlouho? Na neurčito?
Zatím je to na dobu neurčitou. Záměrně jsme nestanovovali, dokdy se bude muset povinně testovat. Ale je zřejmé, že to bude do doby, dokud se zcela jednoznačně neprokáže, že se z té současné situace dostáváme. Zjednodušeně řečeno – nedomnívám se, že by to mělo být kratší než řádově čtvrt roku. Termínem samozřejmě může být i doba, než se proočkujeme.

Existuje hranice – pomyslné číslo, při kterém testování skončí?
Zatím nic takového ani po dohodě s epidemiology stanoveno nebylo.

Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák si postěžoval, že firmy nedostaly k testování manuál, jak postupovat. Konkrétně třeba zmiňoval případ, když zaměstnanec testování odmítne.
Musí se rozlišovat dvě věci. Manuál, jak postupovat, je už od neděle vyvěšen na stránkách ministerstva průmyslu. Mají ho asociace, svazy, je na sociálních sítích. Tam přesně každý vidí, co má dělat, ať jde o testování se zdravotníkem, bez, jak se má postupovat, jak se má likvidovat odpad… Druhá věc je právní rámec. Ten jsme vydali a jeden z jeho odstavců jasně říká, že zaměstnanec je povinen podstoupit antigenní test.

Jasně, ale co hrozí tomu, kdo odmítne testování? Mluvili jste o sankcích, ale neřekli jste, jak budou vypadat.
U zaměstnanců můžou být až padesát tisíc.

Firmy bude kontrolovat hygiena

A kontroly bude provádět hygiena?
Co se týká kontrol, tak ty skutečně bude provádět hygiena, půjde o 350 pracovníků, což když dneska vezmu na deset tisíc firem, které jsou zatím do testování zahrnuty, tak to není úplně nejméně.

Nebudou ale tito zaměstnanci chybět třeba při trasování?
To jsou pracovníci, kteří jsou na tuto činnost vyčleněni. Trasování by měl dělat někdo jiný, to ale musí přesně říct hygiena, koho na co vyčlení. Všichni nicméně dneska pracujeme na doraz, někteří dělají i dvojnásobný počet hodin. Když hygiena říká, že má tři sta nebo tři sta padesát lidí, tak je má.

Jak tedy budou probíhat ty kontroly?
To, jak firma testuje, se zjistí z výkazů. Samozřejmě, nikdy stoprocentně nezkontrolujete, jestli zaměstnanec A, který měl kontrolovat zaměstnance B, řádně zapsal, že je negativní nebo pozitivní. To, že firma nějakým způsobem švindluje, se ale dá v čase zjistit. Nemůžeme však pořád přece primárně vycházet z toho, že firmy chtějí podvádět.

V rámci povinného testování se zatím bavíme o testech ve firmách od 50 zaměstnanců výše. Co ty menší firmy, budou mít také povinnost testovat?
Řešíme to. Je k tomu třeba říct, že tyto menší firmy mají zhruba 1,3 milionu zaměstnanců, přičemž teď by se testování mělo týkat 2,1 milionu zaměstnanců. Počítáme, že malé firmy budou mít rovněž povinný režim, akorát o něco později. Musíme totiž vidět, že dodavatelé jsou schopni přivézt dostatečné množství testů. U malých firem pak ještě musíme rozlišit, jestli to bude povinně i pro samozaměstnavatele. Když jsem sám OSVČ, tak asi těžko někdo zkontroluje, jestli jsem se otestoval, nebo ne. Povinnost proto nejspíš bude jen u těch, kteří mají zaměstnance.

Pojďme ještě zpátky k sankcím. Premiér uvedl, že firmy by mohly dostat za porušování až půl milionu korun. Jak by tedy ty sankce měly vypadat a za co všechno by je firmy mohly dostat?

Sankce chceme během středy dofinalizovat, ale principiálně budou moci podnikatelé dostat sankci až pět set tisíc korun. A to dokonce opakovaně. U zaměstnanců, kteří mají povinnost testy podstoupit, to bude těch zmíněných padesát tisíc. Neznamená to ale, že se hned budou aplikovat ty největší sankce, ale bude tam i tato možnost a dopředu chci říct, že ve vymáhání budeme důslední a tvrdí.

Jak to bude vypadat?
Bude to tak, že první kontrola bude nejdříve po čtrnácti dnech, protože do 12. března musejí být otestováni všichni ve velkých firmách, následně pak v těch menších od padesáti zaměstnanců. Pokud firma dostatečně neprokáže, že všechny své zaměstnance protestovala, tak pak přijde trest. Jestli bude ze začátku v řádech desítek tisíc korun, nebo set tisíc, to bude samozřejmě záležet na tom, jakým způsobem to prokáže a jakou chybu tam nakonec bude mít. Dokážu si ale představit, že pokud někdo ukáže seznam a bude mu na něm chybět jeden člověk, tak to asi nebude na statisícovou pokutu, protože ten člověk mohl být zrovna v terénu nebo někde jinde. Pokud ale kontrola zjistí, že firma seznam nemá a zaměstnanci nebyli testováni, tak si dovedu představit, že pokuta hned bude pět set tisíc.

To, jak firma testuje, se zjistí z výkazů. Samozřejmě, nikdy stoprocentně nezkontrolujete, jestli zaměstnanec A, který měl kontrolovat zaměstnance B, řádně zapsal, že je negativní nebo pozitivní. To, že firma nějakým způsobem švindluje, se ale dá v čase zjistit.

Karel Havlíčekvicepremiér

 

Premiér v rámci sankcí zmínil i možnost, že by kromě těch nejvyšších pokut v případě prohřešků mohly být firmy i zavírány. V jaké chvíli by takový trest přišel?
Na to nám, prosím, dejte ještě čas. Ale ano, pokud se prokáže, že firma skutečně nebude testovat, tak může přijít i její uzavření.

Kdo vlastně vůbec bude pokuty udělovat? Budou to hygienici, policie?
Podle mě to bude stejný mechanismus, jako když dnes nedodrží opatření třeba restaurace. To znamená hygiena, může to být policie. Následně to jde na takzvané „oerpéčko“, tedy obec s rozšířenou působností, která zahájí správní řízení.

Na týdenní bázi chceme protestovat dva miliony lidí

První protestování by mělo být do čtrnácti dnů, poté by se testy měly opakovat v týdenním intervalu. Když jsme včera mluvili s experty, tak říkali, že je to málo. Navíc se jedná o antigenní testy, které mají vysokou chybovost. Zintenzivní se do budoucna povinné testování?
To, že chceme protestovat přes dva miliony lidí na týdenní bázi, není zase až tak triviální věc. Ano, ideální by to bylo testovat po třech nebo čtyřech dnech, ale v tuto chvíli bude stát vyžadovat alespoň toto týdenní testování. Firmám samozřejmě doporučujeme, aby testovaly častěji.

A co ta chybovost? 
Obecně antigenními testy situaci stoprocentně nevyřešíme, ale zásadním způsobem budou po měsíci vidět první výsledky.

Česko pořizuje testy pro školy, které jsou ale zavřené. Budou se využívat pro testování ve firmách?

Zatím jsou v železné zásobě. Přišlo jich 900 tisíc, teď přijde další zásilka. Jsou na skladě. Pokud bude nedostatek testů pro podniky, můžeme je využít. Komerční firmy ale rychle zásobují trh a dovážejí samotesty po milionech. Během několika dnů by jich měl být dostatek.

Takže jestli to chápeme dobře, necháte to čistě na firmách a trhu, stát nákupem testů nijak pomáhat nebude.
Stát do toho nebude vstupovat. Nebudeme říkat, za kolik si mají firmy testy nakupovat. Je to podobné jako v případě respirátorů, které jsou v řadě odvětví taky povinné a také si je ty firmy musí pořídit samy. Co se týče testů, zatím je certifikovaných 35 dodavatelů a brzy jich bude několik desítek. Ale uvidíme, pokud firmy přece jenom testy nebudou mít, můžeme využít zásoby.

Stát bude firmám přispívat šedesát korun za test, a to až na čtyři testy za zaměstnance v měsíci. Není to málo? Firmy si stěžují, testy prakticky přes noc skokově podražily.
Zvolili jsme spodní hranici. Počítáme ale, že když se testy na náš trh dostanou a budou jich tu řádově miliony, tak jejich cena půjde přirozenou cestou dolů a dostane se až na cenu hodně se blížící šedesáti korunám.

Testování firem je kvalifikací na očkování

Řada velkých firem už avizovala, že by se klidně zapojila i do očkování. Hovoří se na vládě také o této možnosti? Protože řada firem má své závodní lékaře a mohlo by to zvýšit proočkovanost.
Testování je de facto jakousi kvalifikací na to, aby se v čase do firem překlopilo i očkování. Tady už to ale není jen o systému a mechanismech, které si ty firmy dokážou zajistit velmi dobře, ale tady je to o jedné jediné věci. A to dostatku vakcín. Jakýkoli odhad se dneska ale v tomto směru může minout účinkem. Není to zcela v našich rukách, byť to vypadá, že v dubnu a květnu se situace začne otáčet a vakcín bude dostatek.

Nejpozději v květnu by se tedy mohlo začít očkovat ve firmách?
Určitě se na tento režim přejde, ale v tuto chvíli nechceme specifikovat kdy. Je to o množství vakcíny a platí, že přednost stále mají prioritizované skupiny.

To jsou testy a očkování, ale vraťme se k uzávěrám a okresům, které teď aktuálně běží. Podle expertů se kvůli nim žádné velké snížení počtu nově nakažených očekávat nedá. Vy jste ale v jednom z rozhovorů uvedl, aby to lidé vydrželi tři týdny, a pak se může začít rozvolňovat…
… neřekl jsem rozvolňovat v obchodech a službách! Řekl jsem uvolňovat opatření spojená s omezeným pohybem osob. Na to si dávám pozor. A to za předpokladu, že se bude vyvíjet pandemická situace dobře.

Když jste o těchto restrikcích rozhodovali, měli jste na stole nějakou předpověď, model, co tato opatření udělají?

Predikcí je celá řada. Těžko ale můžete predikovat, jak se lidé budou chovat v následujících třech týdnech. O tom to bude a to rozhodne. Je jasné, že za 14 dnů či za tři týdny nenastane nějaký kategorický zlom. Jde ale o trend. I to testování, které děláme, nebude mít výsledky za tři týdny, bude mít výsledky za měsíc, za dva. Děláme to, abychom tu situaci podchytili s výhledem na druhé čtvrtletí.

Tomu rozumíme, ale lidé jsou nastavení tak, alespoň jak to chápeme, že na tři týdny zatnou zuby a pak by mělo dojít k uvolnění. Z toho, co říkáte, nám připadá, že je velká pravděpodobnost, že restrikce budou trvat déle.
Já bych neřekl, že se o tom uvažuje takto. Zatím je to na tři týdny a pak se řekne, jak se to bude vyvíjet dál. Předpokládám, že ten osobní lockdown v podobě uzavřených okresů by mohl skončit. Ale jsme v pandemické válce, a co kdo věděl před pár týdny o britské mutaci, co kdo věděl o jihoafrické mutaci?

Zavřít průmysl by stálo stovky miliard měsíčně

Jak reálné bylo, že se zavře průmysl?
Říct – zavřu průmysl – je kancelářský výkřik. Nemůžete zastavit průmysl ze dne na den, není to jen o tom, že nám zahraniční firmy vypovědí smlouvy.

Jednáme ale o tom, že by home office mohla být důsledně vyžadována. Máme určitou představu, že by se mohla řídit podle počtu metrů čtverečních na pracovišti.

Karel Havlíčekvicepremiér

 

Ale čistě hypoteticky, kolik by stálo ho vypnout? Předpokládáme, že jste si dělali propočty.
Stálo by to nízké stovky miliard korun měsíčně. Něco mezi 200 až 300 miliardami korun. Je to o řád víc, než kolik nás pandemie stojí dneska.

V této souvislosti premiér mluví o bankrotu státu, pokud bychom zavřeli celý průmysl a nechali běžet jen kritickou infrastrukturu…
On by to nebyl bankrot, ale hrozilo by gigantické zadlužení státu. Ale tady nejde jen o zaměstnance firem, kteří by přišli o práci. Vezměte si tu demagogii, kterou hlásá třeba iniciativa ChcíplPES. Ta říká, že nezavřou restaurace, pokud se nezavře průmysl. Oni si neuvědomují, že pokud nebude průmysl a podniky, lidi prostě nebudou chodit do restaurací, až se začne rozvolňovat. Nebudou mít práci.

Opozice dlouhodobě volá za podporu práce z domova – home office. Vláda práci z domova zatím jen „důrazně doporučuje“.
Ono to není o podpoře. Jednáme ale o tom, že by home office mohla být důsledně vyžadována. Máme určitou představu, že by se mohla řídit podle počtu metrů čtverečních na pracovišti.

Že by mohl být na pracovišti jen omezený počet lidí? Rozumím tomu dobře?
Ano je to jedna z variant, o které se bavíme, ale nemůžu potvrdit, že to nakonec tak bude. Dokázal bych si ale představit, že pokud by bylo na pracovišti více lidí, než by byla určená kapacita, střídali by se a část by byla na home office. Možné by to bylo třeba v kancelářích, rozhodně ne třeba u zaměstnanců kritické infrastruktury.

Zdroj: idnes.cz

Komentáře

Související články

Back to top button