Covid-19

Ignoraci covidových opatření mají hříšníci tvrdě pocítit

Zákazy, příkazy či apely přestávají zabírat. Češi se nechtějí omezovat, shlukují se, disciplína klesá. Jenže čísla optimistická nejsou a hrozba třetí pandemické vlny stále visí ve vzduchu. Politici proto volají po zpřísnění trestů za porušování restrikcí a větším nasazení policistů.

Jednou z reakcí je vládou v pondělí přijatá novela krizového zákona od ministerstva vnitra. Jako hlavní cíl si klade zpřísnění postihů provozoven, zejména hospod a barů. Právě ty nyní patří z hlediska šíření viru k nejnebezpečnějším.

Praxe totiž ukázala, že krizový zákon, jímž se země řídí za nouzového stavu, má trhliny. Obsahuje obecně nízké sankce za nedodržování vládních opatření a úplně opomíjí postihy právnických osob. Naopak v případě, že v zemi neplatí nouzový stav, se orgány mohou řídit zákonem o ochraně veřejného zdraví, kde hygienické stanice mají možnost trestat milionovými pokutami ve správním řízení i firmy. Novela má tento paradox napravit. A mění i výši sankcí.

„Dnes bylo možné pokutovat fyzické osoby maximálně dvaceti tisíci korunami, u právnických osob nebylo možné dát jakýkoli postih vůbec. Nyní novela navrhuje, aby pokuta fyzickým osobám mohla jít až do padesáti tisíc a v případě právnických osob až na tři miliony korun,“ zdůraznil po jednání vlády ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD), který na tiskové konferenci zastupoval stranického šéfa, ministra vnitra Jana Hamáčka. Novelu by měla tento týden projednat sněmovna.

Policie už nemá kde brát

Současně by měla předloha posílit pravomoc policie při kontrolách v provozovnách. Ani to nebylo dosud jasně vymezeno. „Policie by měla být více v terénu a přísněji kontrolovat a pokutovat. Zdá se, že někteří z nás na nic jiného neslyší,“ řekl serveru Lidovky.cz ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).

Policie nicméně politikům vzkazuje, že kapacitně nemá kde brát. Podle mluvčího Policejního prezidia Ondřeje Moravčíka se posílení kontrol nechystá. „O tom, že by bylo nasazeno víc lidí, v tuto chvíli neuvažujeme. Kdo může být nasazený, tak je nasazený,“ uvedl pro server Lidovky.cz s tím, že policie už nyní „jede na maximální kapacity“, kontrol se celorepublikově dělá přes deset tisíc denně.

Ani v případě vyšších pokut není podle policejního mluvčího situace černobílá. Jisté ale je, že doba domlouvání skončila.

„Platí však pravidlo, že nemůžeme centrálně určit výši blokové pokuty, vždy záleží na konkrétním policistovi a situaci,“ doplnil Moravčík. Policisté podle něho sami vnitřně vědí, že situace je vážná, takže se chovají zodpovědně.

Nad dodržováním pravidel nebdí jen policie, kontrolovat a pokutovat mohou i hygienické stanice a obecní úřady. Ty se doposud také přikláněly spíše k nižší sankci. Podle hlavní hygieničky Jarmily Rážové byly v praxi obvykle ukládány pokuty při samé spodní hranici zákonného rozpětí, tedy nejčastěji v rozmezí 500 až dva tisíce korun. Pokud jde o přestupková řízení, pravomocně ukončena byla zhruba jen polovina z nich.

Pražský magistrát už naznačil, že přitvrdí. Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) se na tom dohodl s ministrem zdravotnictví Blatným. Ten se pozastavoval nad množstvím lidí, kteří se v sobotu účastnili mikulášských oslav v metropoli. Primátora kritizoval v souvislosti s hloučky u stánků i premiér Andrej Babiš (ANO).

Podle Hřiba bude kromě přísnějších represí třeba zlepšit i informování obyvatel.

Podlomená důvěra

Klíčovou roli při (ne)dodržování pravidel hraje podle právníků i důvěra občanů ve vládu a policii. Pokud ji, třeba i kvůli chaotickým a nesrozumitelným krokům, lidé nemají, ochota a dobrovolnost mizí. „V případě, že by se úplně vytratily, tak i kdyby byla nasazena policie se všemi svými příslušníky, nemá možnost vše kontrolovat a pokutovat,“ řekl serveru Lidovky.cz Jakub Drápal z pražské právnické fakulty. Policistu podle něho Češi zkrátka nevnímají jako kamaráda. „Ve společnosti navíc stále existují obavy, aby se represe nezneužívaly,“ dodal.

Na druhou stranu nečinně přihlížet stát také nesmí a množí se hlasy po zpřísnění trestů. „Je-li stát přesvědčen, že bez restrikcí to nejde a apely nestačí, musí nastoupit represe. Jinak jsou restrikce zbytečné a neférové – někdo se omezí, jiný ne,“ zdůraznil ústavní právník Jan Kysela.

Přestože Praha byla na počátku druhé vlny co do počtu nákazy nejpostiženější oblastí, karta se obrátila a s epidemií nyní bojuje převážně venkov. A právě tam aby policistu pohledal. „Za celý podzim jsem neviděla jediného strážníka, který by tudy alespoň prošel. Dodržování pravidel je u nás jen na libovůli obyvatel,“ řekla serveru Lidovky.cz paní Marie z dvoutisícového městečka na Příbramsku. Ne všichni podle ní pravidla dodržují.

Její slova potvrdil serveru Lidovky.cz i Drápal, připomněl ale, že policie mnohde plnila úkoly i nad rámec svých úkolů a řadu zaměstnanců má sama v karanténě. „Nebylo úplně možné, aby se počet policistů na venkově zvýšil,“ dodal. V menších komunitách by tak měla víc zafungovat osobní zodpovědnost a do určité míry i tlak okolí. Ten začíná pokulhávat, částečně i kvůli únavě, kterou už lidé z opatření a jejich změn začínají pociťovat.

Svůj díl na poklesu disciplíny má podle Drápala i národní nátura, kterou zkrátka Češi mají jinou než například disciplinovanější sousední Bavoři, kde jsou pokuty o poznání tvrdší a paradoxně odpor k nim u veřejnosti menší.

„Němci mají rádi pořádek, sami pravidla velmi pečlivě dodržují. V Česku je běžné, že dochází k porušování určitých pravidel, na druhou stranu často i zákazy nejsou úplně dobře promyšlené,“ doplnil s tím, že právní řád tuto realitu musí reflektovat. „Pokud by najednou začal vymáhat zákazy, které nejsou plně promyšlené, tak by tím ztrácel legitimitu,“ zdůraznil.

Pokud orgány chtějí, aby lidé někam nejezdili, podle Drápala nestačí na místo postavit jednu ceduli se zákazem, ale hned dvě. „Češi na jednu ceduli nereagují. Když jsou tam dvě, tak si uvědomí, že by tam asi opravdu neměli jezdit,“ upozornil Drápal.

Zdroj: lidovky.cz, foto: Mafra

Komentáře

Související články

Back to top button