Imunolog: Po uvolnění přijde další vlna nakažených, zdravotnictví ale nemá nekonečné rezervy

Vládní kabinet začíná postupně uvolňovat přísná opatření, která zavedl v boji proti šíření koronaviru. Jaký ale bude důsledek? Podle imunologa Ondřeje Hrušáka je už teď jasné, že přijde další vlna nově nakažených. „Pokud by byla obrovská, české zdravotnictví by to mohlo položit,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz. Variantě, že by se česká společnost měla cíleně promořovat, proto Hrušák nefandí. Opatření by se podle něj měla držet co nejdéle.

Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula v pondělí prohlásil, že by se česká populace měla začít koronavirem cíleně promořovat. Premiér Andrej Babiš (ANO) to ale vzápětí odmítl s tím, že je to riskantní cesta. Jaký je váš pohled?
V tomto okamžiku se zdá, že první vlna nákazy kulminuje. Je proto celkem přirozené, že se česká společnost těší na uvolnění opatření. Na druhou stranu slibovat si od toho, že se promoří celá populace, není na místě. Nevíme ale, co si pod tím pan náměstek přesně představoval. Jestli třeba čeká, že by se mohlo promořit 50 procent lidí a případně v jakém časovém horizontu. Měl by to více vysvětlit. Je nutné si tady ale taky říct, že by to bylo spojeno s velkým množstvím obětí.

Lze alespoň obecně popsat, jak by tedy cílené promořování mělo vypadat?
Je možné, že jde pouze o to zmírnit platná opatření a ne sem pustit obrovskou vlnu nákazy, která proběhla například ve Španělsku. Pak se ale nejedná o promoření, ale spíš o nezbytné množství nově nakažených, které je s tím spojeno. Ani ve Španělsku ale nakonec nelze říci, že by byla populace plošně promořená, potvrzených případů je méně než procento populace. A i přesto je ta vlna natolik masivní, že pod náporem pacientů kolabuje zdravotnictví.

Možná to slovo „promoření“ bylo jen nešťastně zvoleno. I kdybychom si pod ním představovali řekněme jen jedno procento populace, čemuž bych ještě „promoření“ neříkal, bylo by to 100 000 infikovaných a z nich by nějakých 5 až 15 tisíc pacientů vyžadovalo intenzivní péči nebo by nemoci podlehlo. Kdyby to mělo přijít v jedné rychlé vlně, zdravotnictví by to položilo.

Většina českého zdravotnictví je nyní u nás ve stavu jakési mobilizace, čeká se na to, až přijde velká vlna nakažených. Ta sice přišla, ale v menší míře, než se čekalo. Proto si myslím, že je v pořádku nabídnout v tuto chvíli spíše pomoc jiným zemím Evropské unie. A poté zkušenosti i techniku použít pro vlastní nemocné, pokud to bude potřeba. Takže jsou určité rezervy, ale ty nejsou nekonečné. Ministerstvo zná velikost této rezervy, a může tedy docela přesně říci, jak velký nápor dalších pacientů bychom zvládli.

Hra o čas

Takže jste spíš pro to, aby se udržela vládní nařízení co nejdéle?
Každý týden, o který se nám podaří oddálit další vlnu infekcí, nám dá čas na sesbírání klinických zkušeností. To znamená, že se lékaři naučí ještě lépe předvídat, který pacient prodělá závažnou formu, jak se mají léčit – měly by být známy první výsledky pasivní imunizace (léčba plazmou od vyléčených jedinců – pozn. red.). Další oblastí, kde čas má cenu zlata, je diagnostika – kolegové intenzivně pracují na zabezpečení velkých množství laboratorních vyšetření i přes výpadky v dodávání chemikálií a každý den jim pomůže. Po celém světě se studuje SARS-CoV2 výzkumně – i to může pomoci v léčbě a prevenci. V neposlední řadě lze čas využít ke zlepšení zásobování zdravotníků ochrannými prostředky.

Andrej Babiš v rozhovoru pro Radiožurnál argumentoval i příklady ze zahraničí. Zmínil Velkou Británii, kde se od této strategie s nárůstem nakažených i mrtvých upustilo, a Švédsko, které sice dosud jde spíše liberální cestou, ale opatření se začínají zpřísňovat. Znamená to tedy, že mám zkušenost ze zahraničí, že se tato strategie neosvědčila?
Já jsem dosud oceňoval způsob, který pan profesor Prymula razil. To znamená: snažit se šíření nákazy maximálně redukovat. Řekl bych, že žádná z civilizovaných zemí nenechala tu nemoc proběhnout – v uvozovkách – přirozenou cestou. Takže to nemáme příliš s čím srovnávat. I ty země, které třeba zavedly méně opatření, tak zavedly alespoň nějaká. A mají teď velké problémy to v rámci zdravotního systému to zvládat. Takže úplně to nechat být by byla chyba. Na druhou stranu znovu říkám, že nevíme, co tím přesně myslel.

Na druhou stranu ta restriktivní opatření nelze držet věčně, už teď – navíc s příchodem hezkého počasí – se množí případy, kdy to lidé porušují. Takže nemusí ta nemoc dřív nebo později populací projít?
Je celkem přirozené, že se lidé snaží vyrazit do přírody. Je trochu nelogické jim v tom bránit, protože kde jinde mají šanci se dostat od lidí než v přírodě. Nechal bych to tak částečně na nich. Lidé jsou v tuto chvíli už vystrašení dost, proto je možné přísnost některých opatření už snížit. Současně ale vydat doporučení, že by se například měly udržovat větší rozestupy a podobně.

Zpátky k otázce: není jen otázka času, kdy se postupně nakazí velká část lidí?Nepříjemné je, že má tento virus poměrně vysokou smrtnost. Jaká přesně je, nikdo neví, protože nevíme, jaký podíl populace je přesně nakažený. Smrtnost je ale vyšší než u chřipky a těžší průběh může ojediněle postihnout i mladší lidi. Takže daleko komfortnější situace by pro společnost byla, kdyby byl na už obzoru lék nebo vakcína. Ale věřím tomu, že když se nařízení zmírní, tak další vlna proběhne už o něco pozvolněji.

Druhá vlna

Tudíž je jasné, že s uvolněním opatření přijde další vlna? Kdy?
Myslím, že přesně k tomu profesor Prymula mířil. Obávám se, že by mohla přijít třeba za měsíc, jako důsledek uvolňování.

Je možné v tom uvolňování už čerpat inspiraci ze zahraničí? Kde se to podle vás uchopilo za správný konec?
Vzorem by pro nás mohlo být Německo, kde opatření byly sice od začátku mírnější, tudíž se promořilo více lidí, ale současně úmrtnost nebyla tak vysoká jako v Itálii nebo Španělsku. Tudíž kdybychom se inspirovali německou situací, bylo by to nejlepší, co bychom mohli udělat.

Docent Ondřej Hrušák je odborník na imunologii a diagnostiku dětských akutních leukemií 2. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol | Zdroj: Ondřej Hrušák

Vládní představitelé zatím nepředstavili žádný konkrétní plán, jakým způsobem by se měla zavedená opatření uvolňovat. Zatím jde spíše o nahodilé návrhy jako otevírání hobby marketů nebo prodejen s obuví. Jak by to uvolňování mělo vypadat? Co by mělo být první a co naopak poslední?
V každém případě by měly zůstat nejdéle ta opatření, které nás nejméně svazují. To znamená nošení roušek kde to má smysl, snaha vyhnout se davům. Naopak mezi první opatření bych zařadil uvolnění související s obchodem a službami. A současně by měla vláda opět vydat doporučení, jak se chovat. To znamená udržovat rozestupy nebo používat jednorázové rukavice.

Tato krize nemá ale jen ekonomické dopady. Je potřeba si uvědomit, že existují i zdravotnické. Existuje například řada pacientů, kteří se třeba kvůli aktuální situaci nedostali včas k lékaři, odkládají se některé výkony, vyšetření atd.. Důležitá je také psychická a sociální rovnováha starších lidí, na které izolace působí negativně a zhoršuje tím kvalitu jejich života.

UVOLŇOVÁNÍ OPATŘENÍ

  • Stát začíná postupně zmírňovat restriktivní omezení, která zavedl proti šíření koronaviru a dotkla se každodenního života lidí i ekonomiky. Od úterý mohou lidé individuálně sportovat na venkovních sportovištích, od čtvrtka hobbymarkety, stavebniny, železářství nebo prodejny jízdních kol. Souvisí s tím ale zpřísněná hygienická opatření.
  • Po Velikonocích budou moci lidé v odůvodněných případech vycestovat z ČR a otevřou se zřejmě i další prodejny, jejich seznam doladí ministerstva průmyslu a zdravotnictví během svátků.
  • Zákaz maloobchodního prodeje a prodeje služeb v provozovnách má řadu výjimek. Od 14. března, kdy bylo opatření přijato, se netýká například prodejen potravin, čerpacích stanic, drogerií, lékáren nebo zverimexů. Postupně k nim byly doplněny například autoservisy, zahrádkářství, květinářství či galanterie.

Cílem protikoronavirových opatření je tedy vydržet, dokud se nevyvine vakcína či nebude možnost se očkovat?
Mít vakcínu by bylo ideální. My zatím ale ani nevíme, jak vypadá účinná imunitní reakce – proti jakým strukturám viru je zaměřena, jak důležité jsou protilátky a jak důležité bílé krvinky, nebo jak dlouho bude trvat imunita poté, co proběhne onemocnění. Chceme se tím také výzkumně zabývat v rámci naší fakulty a nemocnice, tak snad k celkovému poznání přispějeme. Vakcína bude k dispozici, když to dobře půjde, za rok. Do té doby musíme zvažovat rizika i přínosy jednotlivých opatření. Teď se mluví o inteligentní karanténě, něco podobného mají poměrně dobře rozvinutého v Jižní Koreji, tam je to sice spojeno s příliš velkým zásahem do soukromí, ale pro technické detaily může posloužit jako příklad.

Poslední zjištění potvrzují, že člověk, který jednou nemoc covid-19 už prodělal, by se neměl znovu nakazit. To stále platí? Víme, jak dlouho ta imunita případně vydrží?
To platí, a je to logické i z pohledu toho, jak působí protiinfekční imunita. Délku imunity sice neznáme, i kdyby ale nebyla dlouhodobá, cokoliv by bylo lepší než stav, kdy pandemie přišla a specifická imunita kohokoliv byla nulová.

Prohlášení pana Prymuly navíc přišlo v době, kdy se chystá testování promořenosti populace. Nemělo by se s těmito debatami také počkat, jak to dopadne? A co od toho testování promořenosti vy sám očekáváte?
Jde o čas. Všichni chtějí uvolnění. Aby krizové týmy řekly, jaký mají plán, nemusí čekat na výsledky tohoto testování. Až je budou znát, mohou opatření podle toho pilovat.

Zdroj: lidovky.cz

Komentáře
Reklama
Bondora 5 EUR BONUS ZDARMA!
Scroll to Top