Letní tábory snad až v srpnu, rozhodl Plaga. Organizátoři doufají, že se konat budou a bez roušek

Dětské letní tábory by se mohly uskutečnit nejprve v druhé polovině prázdnin. Možnost jejich organizace v srpnu zmínili ve středu na tiskové konferenci věnované organizaci návratu žáků do škol ministr školství Robert Plaga (ANO) a epidemiolog Rastislav Maďar. Ten ale zdůraznil, že experti nemohou dát jistotu, že se tábory skutečně v srpnu otevřou. Záviset to bude na vývoji počtu zasažených koronavirem.

Pořadatelé letních táborů v Moravskoslezském kraji věří že naplánované akce o letošních prázdninách uskuteční. A to jak příměstské tábory, tak i ty pobytové. Počítají s přísnějšími hygienickými předpisy. Někteří už proto nyní shánějí dezinfekci. Povinné roušky jsou ale podle většiny z nich na táborech nepředstavitelné.

Reklama

Barbora Kristová ze spolku Akce pro školy, který tábory pořádá v areálu Spálovský mlýn na Novojičínsku, novinářům řekla, že situaci sledují a vyčkávají. „Nyní to je z našeho pohledu takový klid před bouří. Všichni ale doufáme, že žádná bouře nakonec nenastane,“ řekla. Věří, že tábory budou bez povinných roušek. „S rouškami si to nedovedu představit,“ řekla.

S kolegy chystá čtyři tábory pro asi 300 dětí. „Nyní nic nerušíme, i ze strany rodičů je vůle, aby se tábory konaly. Podobně to mají i další organizace, které si od nás pro konání táborů areál mlýna pronajímají,“ řekla.

Na táboře s rouškou

Kateřina Hoghová z Ostravského občanského sdružení Samostatný kmenový a klubového svazu Dakota letos pořádá pět příměstských a tři pobytové tábory. Pobytové tábory organizuje na Slovensku či v Hustopečích nad Bečvou. „Je absolutně nemožné tábory mít s rouškou. Je to nereálné. Jen údržba roušek by byla problém,“ míní. Problém vidí i v tom, že dva tábory se konají na Slovensku v Tatrách. „Čekáme i na to, co vyhlásí a dovolí Slováci. Roli sehrají rodiče. Někteří se třeba budou bát děti poslat. Zatím vyčkáváme, co se bude dít,“ řekla.

Příměstské tábory podle ní budou určitě. V případě těch slovenských sdružení zvažuje jejich přemístění do Česka. Případné nutné hygienické prostředky si zatím nepořizují. „Pořád s jistotou nevíme, co bude. Nemáme prostředky abychom se předzásobili. Nechceme ohrozit zdraví dětí a vedoucích. Koncem dubna pošleme email rodičům, během května padne definitivní rozhodnutí,“ řekla.

Hlavní vedoucí Tábora Harta na břehu Slezské Harty na Bruntálsku Ondřej Hřivnacký si jako jediný z oslovených organizátorů tábor s rouškou představit umí. „Je to vtipná představa, ale je to uskutečnitelné,“ řekl. Jeho tábor se připravuje na počátek srpna. „Rozhodnutí představitelů se často mění. Současná situace nám ale spíše hraje do karet. Věříme, že se tábor uskuteční,“ řekl.

Návrat ke školní docházce

Školní skupiny, v nichž by se od 25. května mohli učit žáci prvního stupně základních škol, budou částečně fungovat i v odpoledních hodinách. Plynule se překlopí ze vzdělávacího bloku v něco jako školní družinu, i tak ale nebudou slučovány děti z různých skupin. Pro první i druhý stupeň nadále zůstává nosná vzdálená výuka, řekl ve středu ministr školství.  Pokud rodiče umístí dítě do školní skupiny, neměli by mít podle Plagy nadále nárok na ošetřovné.

Ve třídě bude moci být nejvýš 15 dětí. Pokud by se vrátily všechny děti, vyučovat by je v menších skupinách muselo víc učitelů. Obvykle je ve třídě okolo 25 dětí.

Plaga nepředpokládá, že by se do školy vrátily všechny děti, proto podle něj nebudou školy mít problémy s nedostatkem tříd. „Druhý stupeň se na základní školy nevrací. Prostory v plných školách, kde je i druhý stupeň, tak mohou být využity i právě proto rozdělení skupin, pokud by skutečně přišlo 30 dětí z 30,“ řekl pro Radiožurnál.

Nedostatek učitelů

Podle Ivana Vítka, ředitele žďárské základní školy v Palachově ulici, by škola využila třídy i pedagogy druhého stupně, pro který návrat do školy neplatí. V jeho škole s 516 žáky by muselo učit až sedm učitelů druhého stupně. Jejich výuka by měla své limity. „Z hodiny na hodinu nejsou schopni se překvalifikovat na prvostupňové učitele,“ konstatoval Vítek.

Na pomoc učitelů druhého stupně se zřejmě spolehne i Jan Vaněk, ředitel třebíčské ZŠ Benešova. Zapojit by se měli především ti, kteří nevyučují hlavní předměty. Ti jsou podle Vaňka vytížení, mají i čtyři hodiny videovýuky denně. „Zatím jsme to přesně neřešili, čekáme, až budeme chytřejší, co se týče zadání od vlády,“ řekl Vaněk.

Martin Skořepa, ředitel základní školy v Komenského ulici v Pelhřimově by uvítal, kdyby o organizaci výuky mohli rozhodovat sami ředitelé při dodržení všech předepsaných hygienických pravidel. „Já bych výuku spíš směnoval, než aby učili učitelé z druhého stupně. Myslím si, že to metodicky nebudou schopni u prvňáčků zvládnout. Podle mě by bylo rozumné směnovat, 15 dětí by přišlo do třídy, další by měla paní vychovatelka a třeba v jedenáct by se to prohodilo,“ řekl Skořepa. Rozdělení na směny a dohled vychovatelek by podle něho nahradilo družiny. „Pár rodičům by to problém vyřešilo,“ míní Skořepa.

Dobrovolnost nástupu do školy je podle něho „koncepčně impotentní“. Pokud by se vzdělávaly jen děti ve škole, v září by ty s domácí výukou nemusely být na stejné úrovni. A pokud by učitelé vyučovali ve škole a ještě na dálku, zdvojnásobila by se jim práce. Podle Vítka to platí i ve variantě, kdy učitelé z druhého stupně budou vyučovat mladší děti. Dál budou muset zároveň na dálku pracovat se svými původními staršími žáky. „To je aspekt, který nikdo nezmiňuje,“ řekl Vítek.

Výuka na vysokých školách

Vysoké školy by se měly podle rozhodnutí vlády otevřít v omezené míře pro aktivity studentů v posledním ročníku od 20. dubna. Účastnit by se jich mohlo vždy maximálně pět lidí najednou. Mohly by se tak konat individuální konzultace či zkoušky včetně státních a rigorózních zkoušek.

Reklama

Brněnské vysoké školy uvolňování vládních opatření v souvislosti s koronavirem přivítaly, například Mendelova univerzita začne organizovat potřebné konzultace v malých skupinách.

„Přístup studentům v rozsahu umožněném nařízením vlády okamžitě využijeme a začneme organizovat potřebné konzultace v malých skupinkách, jak je stanoveno,“ uvedl prorektor Mendelovy univerzity pro vzdělávací činnost Radim Farana.

Vysoké učení technické v Brně považuje přijatá opatření za proveditelná, podle školy však stále zůstává řada nezodpovězených otázek. „Opatření například vůbec neřeší situaci zahraničních studentů závěrečných ročníků, kteří z ČR odcestovali domů. Na Vysokém učení technickém máme mimo jiné významný počet slovenských studentů. I když jde o končící ročníky, není reálné, aby se tito studenti hned v pondělí dostavili do školy, protože by v ČR museli absolvovat povinnou 14denní karanténu,“ uvedla mluvčí Vysokého učení technického v Brně Radana Koudelová.

„V návrhu postupného uvolňování navíc zcela chybí informace o ostatních vysokoškolských studentech, zmíněny byly pouze končící ročníky,“ poukázala mluvčí.

Zdroj: irozhlas.cz

Reklama
Mintos investice
Scroll to Top