Covid-19

Lůžka obsazují ‚zdraví‘ nemocní. V koronavirových statistikách se objevila další zásadní nepřesnost

Covidní pacienti se po 20 dnech v nemocnici přesouvají ve statistice mezi vyléčené, i když musejí zůstat ve špitále a skutečná zátěž neklesá.

V počítání covidových statistik se objevila další nepřesnost. Poté, co ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) tvrdil, že jsou čísla úmrtí na covid zvýšená o autonehody, se ukazuje, že věrný obraz neposkytuje ani oficiální kolonka „vyléčení“: Po dvaceti dnech v nemocnici do ní covidní pacient přechází automaticky, třebaže musí zůstat ve špitále.

Co říká statistika: pacient přijatý do nemocnice s koronavirem je vedený v přehledu aktivních případů a covidových hospitalizací. Po dvaceti dnech se přepočte mezi vyléčené, i když se v zatížení nemocnice nezměnilo nic.

„V systému ISIN (centrální registr infekčních nemocí, pozn. red.) jsou označení jako takzvaně vyléčení, a je to tak záměrně. Myslí se tím, že již nejsou nakažliví a při jejich péči nemusí být dodržována taková ochranná protiepidemická opatření jako u covidního pacienta. Popis ‚vyléčen‘ v tomto kontextu nelze zaměňovat za reálné vyléčení pacienta,“ potvrdila pro Lidovky.cz mluvčí ministerstva zdravotnictví Barbora Peterová.

Podobně automaticky se přistupuje k těm, kteří covid prodělají doma v karanténě: po deseti dnech jsou rovnou považováni za vyléčené, nemusejí ani na testy.

Na ulici je nevyhodíme

Ochrana nemocnic před kolapsem je hlavním cílem vládních restrikcí, proto jejich reálná zátěž značí důležitý parametr. Pacient, jenž přišel s covidem, není již infekční, ale pořád potřebuje intenzivní péči, sice zmizí z covidové statistiky i covidového lůžka, ale reálně zůstane na lůžku necovidovém. Úleva pro nemocnici nepřijde, tou je až propuštění skutečně vyléčeného domů.

„To, jestli jsou pacienti vedení jako negativní, nás v podstatě nezajímá, protože oni prostě od zdravotnictví péči potřebují. Nemůžeme člověka vyhodit a nechat ho umřít. Ti lidé v nemocnicích leží, budou ležet a kapacita je zahlcená,“ řekl pro Lidovky.cz předseda České lékařské komory Milan Kubek.

Žádá proto, coby člen resortní Rady pro řízení covid-19, aby ministerstvo zdravotnictví, respektive Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) začaly vykazovat i tento údaj: kolik je pacientů s covidem, kteří leží ve vážném stavu a nemohou ani po dvaceti dnech domů.

Nikdy se nestane, že by nemocnice ukončila péči o člověka, když to jeho zdravotní stav neumožňuje. Výkaznická i oficiální praxe v nakládání s covidními marody se však liší. Třeba v pražské Thomayerově nemocnici platí pravidlo jako u pacientů v karanténě, po uplynutí deseti dní se vyřazují z kolonky aktivních případů.

„Deset dní je pacient v izolaci na covidovém oddělení a pokud je minimálně tři dny bez příznaků, přeložíme ho na standardní lůžkové oddělení či propustíme do domácí péče, pokud je po klinické stránce vyléčen. Pokud je pacient tři dny bez příznaků, hlásí se do ÚZIS jako negativní a případ je uzavřen,“ popsal pro Lidovky.cz mluvčí nemocnice Petr Sulek.

Naopak ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze, jedné z největších v zemi, kde se scházejí nejtěžší koronavirové případy, pacienty hospitalizované kvůli covidu uvádějí jako covidní po celou dobu jejich pobytu ve špitále. „Obecně je brán pacient po dvaceti dnech od stanovení diagnózy jako neinfekční, je-li bez symptomů. Může přitom být i PCR pozitivní. Pokud je PCR pozitivní, u nás je veden jako covidní stále. Na další kategorie, hospitalizován s covidem nebo neinfekční, nerozdělujeme,“ sdělila mluvčí nemocnice Marie Heřmánková.

Když pacient potřebuje intenzivní péči i poté, kdy mu uplyne „infekční doba“, podle doporučení ministerstva ho má nemocnice přeložit na klasickou jednotku intenzivní péče nebo ARO. Není-li tam místo, pacienti zůstávají ležet, kde doposud byli. „Pokud potřebují z nějakého důvodu další nemocniční péči, přeložíme je podle typu jejich diagnózy mezi neinfekční pacienty na příslušné oddělení,“ doplnila Heřmánková s tím, že hospitalizaci ale dále jako covidovou nevedou.

Příprava na virové mutace

Přeplněnost nemocnic se stala hlavním ukazatelem, jenž rozhodne o rozvolnění. Obsazenost covidových lůžek se pohybuje kolem šesti tisíc, poslední dny vykazuje pozvolný pokles, ke čtvrtku jich bylo 5753, o 148 méně než ve středu. Intenzivní péči z toho vyžaduje okolo tisíce lidí, v tom křivka opadá pomaleji, za stejné období z 1002 na 995. Dokud nebude covidových hospitalizací pod čtyři tisíce a těch intenzivních pod pět set, nehodlá vláda o uvolňování debatovat. Na nápor agresivnějších mutací se nemocnice musejí připravit z nižší obsazenosti, aby nehrozilo zahlcení.

Covidních pacientů bylo nejvíce loni v listopadu a letos v lednu, kdy amplituda sahala k 7,5 tisíce. Hospitalizací je nyní souhrnem méně, ale jde stále o vysoké hodnoty. Některé nemocnice navíc žádnou úlevu nepociťují.

„Bohužel počty pozitivních pacientů vůbec neklesají a oproti podzimní koronavirové vlně se aktuální situace nezlepšila. A do toho pacienti, kteří jsou už negativní na nemoc covid-19, ale stále ještě potřebují zdravotní péči, která mnohdy trvá i několik týdnů. Jsou většinou hospitalizováni na odděleních geriatrie nebo k tomu vymezených lůžkách napříč celou nemocnicí. Řádově se jedná o desítky lidí,“ popsal Sulek z Thomayerovy nemocnice.

Lidé původně přijatí s covidem se přesouvají na lůžka, která špitály šetří pro jiné diagnózy – infarkty, úrazy a tak podobně. Čím víc se na ně sunou oficiálně neinfekční a necovidní jedinci, tím méně prostoru zůstává pro lidi s jiným problémem, než je koronavirus.

Statistické zkreslení podle Kubka také nahrává popíračům covidu, může ukolébat do pocitu falešného klidu. „Je zavádějící, že člověk, který leží šest týdnů v nemocnici s covidovým onemocněním, není vedený ve statistikách covidních pacientů. Nemocnice jsou přeplněné, ale formálně je tam méně covidních pacientů než na podzim, což není pravda,“ stěžuje si Kubek.

Zdroj: lidovky.cz

Komentáře

Související články

Back to top button