Covid-19

Očkování odmítají hlavně lidé do 55 let bez maturity

Je to šance pro návrat k normálnímu životu, ne všichni tomu ale věří. Vakcínu proti covidu odmítají zejména lidé do 55 let, kteří nemají maturitu. Naočkovat by se nechalo čtyřicet procent z nich, na konci loňského září jich přitom bylo o dvacet procentních bodů více. Ukázal to výzkum v rámci projektu Život během pandemie.

„Mají obavy z vedlejších účinků vakcíny. Toto je skupina lidí, která je největším příjemcem konspiračních teorií,“ řekl serveru Lidovky.cz Daniel Prokop, sociolog a jeden z autorů průzkumu. Pro porovnání: celkově by vakcinaci podstoupilo 58 procent Čechů.

Právě dezinformace stojí dle odborníků za neochotou lidí nechat se naočkovat. „V současné době cílí zejména proti očkování. Více než 90 procent dezinformačních webů píše o covidu,“ uvedl pro Lidovky.cz expert na fake news František Vrábel. Podle něj se většina takových serverů jednoduše adaptovala na novou situaci. Ostatně i nejnovější výzkum agentury STEM ukázal, že až 40 procent Čechů věří konspiracím o koronaviru na internetu.

„Dezinformace jsou navzájem propojené. Jejich cílem je podrýt důvěru v očkování jako východisko z pandemie. Servery nejčastěji píšou o tom, že vakcíny jsou neúčinné, škodlivé či jinak nebezpečné pro člověka,“ řekla mediální expertka Kateřina Křivánková.

Úroveň vzdělání pak hraje u dezinformací klíčovou roli. „Bez širšího vzdělání si člověk hůř zasadí věci do kontextu,“ zdůvodnil Vrábel. Podobného názoru je sociolog Václav Hradecký.

Lidé bez maturity dle Prokopa méně věří vědeckým institucím. V případě očkování pak pochybují o tom, že farmaceutické firmy látku řádně otestovaly. Prokop také upozorňuje, že proočkování populace může v budoucnu narazit, neboť mladší ročníky s nižším vzděláním budou látku odmítat.

„Jde o skupinu lidí, která se méně bojí o své zdraví, takže nemá takový důvod participovat na společenském řešení,“ prohlásil sociolog Prokop. Průzkum probíhá od loňského jara a je do něj zapojeno 2200 respondentů, výsledky se vyhodnocují průběžně.

Ve společnosti navíc roste frustrace i vztek, což se dle odborníků rovněž podepisuje na negativním postoji k očkování v některých skupinách. „Pandemie se vleče dlouho, vládní komunikace je chaotická a lidé mají strach o svou práci. Narůstá nedůvěra v systém, proto se část populace obrací ke konspiračním teoriím, jež jim poskytnou nějaké východisko, porozumění nebo utvrzení v jejich názoru,“ uvedla Křivánková ze skupiny Zvol si info.

Mediální expert Vrábel mimo jiné upozorňuje, že většina dezinformačních webů v Česku je proruská. „Dříve se trefovaly zejména do Evropské unie a našeho členství v NATO, snažily se podpořit ruský pohled na svět. Teď změnily téma na koronavirus,“ uvedl šéf firmy Semantic Visions, která analyzuje zpravodajský obsah. Zároveň dodal, že právě proto je teď trend takových serverů vyzdvihovat ruskou vakcínu Sputnik V. „Ta jim na rozdíl od očkovacích látek ze Západu nevadí, prezentují teď Rusko jako zachránce,“ popsal Vrábel.

Emoce vítězí nad rozumem

Negativní zprávy si člověk podle expertů lépe zapamatuje, přestože tuší, že nejsou pravdivé. „I když se pak ukáže, že jde o nesmysl, tak emoce v lidech mohou přetrvat déle než racionální vysvětlení. Za měsíc si pak pamatujete spíše negativní sdělení než rozumné a logické argumenty,“ vysvětlil Prokop.

Naopak s vyšším vzděláním zájem o očkování roste. Až 85 procent lidí nad 55 let, kteří mají vysokou školu, by se nechalo naočkovat. „Mají obecně větší sociální kapitál, řekněme více kontaktů ve vědě, mezi lékaři a podobně. Tato skupina si lépe zjistí, kde se očkuje, mají někoho, kdo je k vakcinaci přihlásí či odveze do nemocnice,“ uvedl Prokop. Dalším důvodem je to, že jsou ve volném čase aktivnější. „Pro ně může mít vakcína vyšší smysl. Vědí, že když se společnost proočkuje, budou moci cestovat, chodit do divadla či na koncerty. Naopak někteří lidé z nižší třídy se pohybují jen mezi domovem a prací,“ doplnil sociolog.

Zájem je i mezi mladšími, sedmdesát procent respondentů pod 55 let s vysokoškolským vzděláním by se nechalo naočkovat. Je to skoro dvojnásobek oproti stejné věkové kategorii bez maturity.

Roli v tom nehrají jen věk a vzdělání, ale i bydliště. Jednoduše řečeno, čím větší město, tím vyšší zájem o vakcínu. „Lidé z menších obcí se hůř dostávají do nemocnic a očkovacích center,“ zdůvodnil Prokop. Naopak obyvatelé milionové Prahy očkování vítají. „V hlavním městě má skoro každý kolem sebe někoho, kdo už byl naočkovaný a nic se mu nestalo, to na vesnici nemusí být,“ pokračoval autor průzkumu.

Výzkum také ukázal, že muži vakcínám věří víc než ženy. Naočkovat by se nechala přibližně polovina ženských respondentek, mezi dotazovanými muži se zájem vyšplhal na 66 procent. Podle Prokopa to může být tím, že ženy mají méně souběžných onemocnění, jež jsou spojena s těžkým průběhem covidu.

„Mohou být i na mateřské dovolené doma, a proto se vystavují menšímu riziku nákazy než lidé, kteří chodí do práce. To může být dalším důvodem, proč očkování odmítají,“ uvedl Prokop. Vrábel tvrdí, že matky obecně řeší očkování svých dětí víc než otcové: „Některé z nich odmítají nechat své potomky naočkovat proti dětským chorobám, ze svého vlastního přesvědčení odmítají vakcíny, a to nejen ty proti covidu.“ Oba odborníci však upozorňují, že jde jen o hypotézy a přesný důvod je těžké odhadnout.

Všichni oslovení experti se shodují, že kvalitní celostátní kampaň na podporu očkování v Česku dosud nevznikla. „Musí být pozitivní a všudypřítomná,“ uvedl Vrábel.

Ministerstvo zdravotnictví to zkusilo vloni v prosinci. Počin v podobě inzerátu ale vyvolal zděšení komunikačních profesionálů – leták s rukou v gumové rukavici třímající injekční stříkačku spíše děsil, než aby motivoval k očkování. Následně se do komunikační kampaně zapojil Úřad vlády a na konci roku pustil do světa televizní spot, který provázejí verše Jiřího Wolkera.

Kampaň na konci března

Vláda pak v polovině února vybrala iniciativu komunikačních agentur a expertů Cesta ven, která připravuje novou kampaň, jejíž hlavní slogan je Udělejme tečku za koronavirem. „Ministerstvo zdravotnictví má na starosti nákup mediálního prostoru. V rámci zakázky, jež byla za tímto účelem vypsána, probíhá nyní hodnocení předložených nabídek,“ řekla serveru Lidovky.cz mluvčí resortu Barbora Peterová. Kampaň má být podle ní spuštěna na konci března.

Zdroj: Lidovky.cz

Komentáře

Související články

Back to top button