Přehled: Poslanci schválili změny v životě v Česku

Poslanci rozhodli o dalším vyplácení kompenzace pro živnostníky i odkladu elektronické evidence tržeb.

Napoprvé se politici, tedy především vláda, úplně netrefili s tím, jak dlouho a jaká opatření budou potřeba k alespoň částečné pomoci lidem a podnikatelům v době koronavirové krize. A tak si na aktuálním zasedání dala Poslanecká sněmovna takové malé opáčko. O většině úlev a kompenzací totiž už jednou hlasovala. A tentokrát je prodlužovala či rozšiřovala.

Například o odkladu elektronické evidenci tržeb se jednalo už v březnu, kdy vládní poslanci prosadili variantu pozastavení EET po dobu nouzové doby a třech následujících měsíců. Teď rozhodli o odkladu do konce letošního roku.

Bez dalšího posvěcení od zákonorádců by také z programu Pětadvacítka mohli živnostníci žádat kompenzaci jen do konce dubna.

A zatímco v minulosti ministerstvo financí navrhovalo prodloužení lhůty pro vracení daňového přeplatku z 30 dnů na 45, aktuálně jde do sněmovny s návrh, aby se letos zkrátila lhůta na vracení peněz na 15 dnů.

Přinášeme přehled změn v souvislosti s koronavirem, o kterých poslanci rozhodli.

Pětistovka pro živnostníky až do 8. června

Pět set korun denně jako kompenzace za mimořádná opatření pro živnostníky se vrátilo do sněmovny v úterý.

Původní vládní návrh, který počítal s prodloužením do 8. června vrátil Senát se změnami. Například chtěl, aby hodnota kompenzace postupně rostla – v květnu, by se tak podle senátního návrhu mělo vyplácet částka 700 korun za den a v červnu 900 korun.

Poslanci v úterý schválili verzi ministerstva financí – tedy prodloužení ovšem bez navýšení.

Už teď je také jasné, že živnostníci, kteří o podporu z Pětadvacítky zažádali již v první vlně, budou muset na další období zažádat znovu.

„Budou muset podat nová čestná prohlášení, tento zákon byl nastavený do 30. dubna,“ vysvětlovala v dubnu ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Jan Skopeček@Jan_Skopecek

Na rozpočtovém výboru právě projednáváme odložení EET do konce roku a kompenzační bonus pro malá s.r.o. Je to takové Déjà vu, obdobné návrhy jsme jako opozice předložili před pár týdny. Tehdy to vládní většina smetla. Je to nejen trapné, hlavně mohli mít podnikatelé pomoc dříve.

Kulturní poukazy místo vrácení peněz

Sněmovna také projednala a schválila návrh zákona, který má usnadnit finanční situaci organizátorům zrušených kulturních akcí. Na místo vrácení peněz by tak mohli zákazníkům nabízet poukaz na jinou akci za stejnou cenu. Pokud tedy zákon schválí ještě Senát a podepíše prezident Miloš Zeman.

„Tento návrh se týká zhruba padesáti největších festivalu,“ řekl ve sněmovně ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD), s tím, že u největších festivalů je jisté, že kvůli koronaviru letos neproběhnou.

Ministr dodal, že v extrémním případě, tedy pokud by organizátoři zkrachovali, tak by platící divácí nedostali za své peníze nic.

Podle vyjádření ministra kultury právě o takovou pomoc pořadatelé akcí velmi stáli.

„Zároveň od organizátorů především letních festivalů a koncertů víme, že řada jejich návštěvníků využije možnost poukázek. Pokud zákazníci tuto možnost nevyužijí, dostanou samozřejmě od organizátorů peníze za vstupenku zpět,“ uvedl ke schválenému návrhu ministr kultury Lubomír Zaorálek.

Ministerstvo kultury pracuje s možností, že poukazy namísto peněz by mohly být vydávané za akce s datem do 31. října. Zákazník se pak bude moci hlásit o poukazy až do 31. března 2021.

Přerušení EET do konce roku

Odklad elektronické evidence tržeb na příští rok je další úlevou pro podnikatele, která zamířila do poslanecké sněmovny a poslanci schválili odložení do příštího roku.

Jde o plošný odklad pro všechny podnikatele. Tedy jak ty, kteří spadali do třetí a čtvrté vlny a na evidenci se na začátku roku teprve začali chystat, tak i pro podnikatele, kteří už evidovali – jako například v pohostinství nebo v maloobchodě.

„Ideální stav to není, ale představa, že teď si musí zavádět a pořizovat terminály a ani nemůžeme pořádně školit a svolávat setkávání. To všechno brání tomu, abychom elektronickou evidenci tržeb uvedli bezproblémově,“ řekla k tomu ministryně Alena Schillerová, podle které mají teď podnikatelé důležitější problémy než řešit, jak budou evidovat.

Na pondělní tiskové konferenci zároveň vyloučila, že by se na vládě řešilo i možnost, že by se elektronická evidence tržeb zrušila úplně.

Mikulas Ferjencik@Mikiferjencik

Předložím dnes spolu s kolegy z opozice odložení 3. a 4. vlny EET do prvního ledna 2021. Rozpočtový výbor dnes odložení rozšíření EET podpořil.

Vláda tak po více, než měsíci přichází s návrhem, který částečně kopíruje opoziční poslanecký návrh z března, který počítal s odkladem na příští rok u třetí a čtvrté vlny podnikatelů, kteří se měli do evidence připojit během letošního roku.

V březnu nakonec sněmovnou prošlo pozastavení EET a to po dobu nouzového stavu a k tomu následujících třech měsíců.

Ministryně Schillerová k tomu řekla, že vláda nevěděla jak dlouhý bude nouzový stav a jak koho zasáhne. „Dnes jsme o mnoho poučenější,“ dodala Schillerová.

Příspěvky pro malé společnosti s ručením omezením

Ve zkráceném jednání Poslanecká sněmovna projednala a odsouhlasila i kompenzační bonus pro jednatele malých firem.

Poslanci odsouhlasili rošíření skupiny žadatelů i o pěstouny, naopak se neprosadila kompenzace i pro takzvané „dohodáře“.

V principu má tato kompenzace kopírovat program Pětadvacítka pro živnostníky. Pokud zákon potvrdí Senát a podepíše prezident jednatelé budou moci žádat finanční úřad o kompenzaci 500 korun za dny, kdy kvůli opatřením jejich firmy nemohly fungovat.

Maximálně by tak mohli jednatelé žádat o 44 500 korun za období od 12. března do 8. června.

„Pomoc je namířena pro aktivní společníky v čele malých eseróček, nikoliv pro firmy jako takové, ani pro pasivní investory. Pokud je žadatel společníkem ve více společnostech, ve kterých naplní podmínky programu, vznikne mu nárok na podporu pouze jednou,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Podmínkou je podle ministerstva financí, že společnost s ručením omezeným má nejvíce dva společníky, kde o podporu mohou požádat oba, nebo s více společníky, kteří jsou členy jedné rodiny. V takovém případě mohou o podporu požádat všichni.

Ministryně Schillerová také na pondělní tiskové konferenci upozornila, že tyto peníze nemůže získat osoba, který už pobírá Pětadvacítku jako živnostník nebo program Antivirus.

Novela daňového řádu

Na programu mají poslanci také přechodný zákon, který firmám zajistí rychlejší vrácení přeplatku na dani z přidané hodnoty. Do konce roku by finanční úřady tyto přeplatky vracely bez předchozí žádosti a to do patnácti dnů od oznámení platebního výměru nebo dodatečného platebního výměr.

Novela daňového řádu se řešila i ve sněmovně i na konci dubna. Ministerstvo financí původně navrhovalo prodloužení lhůty na vrácení přeplatků z 30 dnů na 45. V Poslanecké sněmovně s tímto návrhem ovšem neuspělo – novela měla v konečném důsledku vylepšit letošní hospodaření státu o 16 miliard korun.

Co se dál připravuje

Ministerstvo průmyslu a obchodu má představit během tohoto týdne hned dvě výzvy, které by měly pomoci podnikatelům, kteří se potýkají s mimořádnými opatřeními.

Pomoc s nájemným

Pokud si firmy vyjednání 30 procentní slevu za nájem u majitele objektu, stát jim přispěje dalšími 50 procenty.

„Stát je připravený přidat, pokud sleví pronajímatel,“ shrnul v pondělí na tiskové konferenci Karel Havlíček, ministr průmyslu a obchodu (za ANO) podmínky připravovaného programu. Jinými slovy jako i v jiných případech přesouvá vláda náklady na pomocná opatření na někoho jiného – tentokrát pronajímatele obchodních prostor, kteří musí přistoupit na slevu.

O státní pomoc s nájmem by mělo jít žádat za období od dubna do června. Podle Karla Havlíčka by měl program vzniknout právě během tohoto týdne.

Ošetřovné pro živnostníky

Čeká se také na druhou výzvu, která má u živnostníků, kteří se starají o děti kvůli uzavřeným školám, suplovat dávku Ošetřovné. Stávající výzva totiž platí jen za březnové období.

Nově by tak mělo dojít na rozšíření až do konce června a zároveň také k navýšení částky za den – namísto 424 korun by měli živnostníci získávat 500 korun.

„I zaměstnanci dostali zvýšené ošetřovné,“ vysvětlil Havlíček na tiskové konferenci proč došlo k navýšení. Narážel tak na to, že sněmovna v dubnu schválila zvýšení ošetřovného z 60 procent denního vyměřovacího základu na 80 procent.

Půjčky pro podnikatele COVID III

Začátkem května má být také představený další záruční program pro podnikatele. Vláda tvrdí, že na záruky vyčlení 150 miliard korun, které by měly pomoci podnikům získat úvěry v hodnotě 600 miliard korun.

Nově se ovšem na stránkách Českomoravské záruční a rozvojové banky objevila informace, že třetí program COVID bude vyhlášený v polovině května.

Ministryně financí Alena Schillerová přitom už v druhé polovině dubna operovala s 600 miliardami korun, který má COVID III napumpovat do ekonomiky.

Navíc předešlé záruční programy byly pro podnikatele spíše zklamaním. Prosředky se vyčerpaly během velmi krátké doby a nbavíc na ně dosáhlo jen velmi málo firem. Navíc odvětví nejvíce postižená koronavirem neměla šanci, protože podle bankovních posudků by firmy z těchto oblastí nemusely být schopny úvěry splatit. Takže jejich žádosti byly zamítnuty.

Zdroj: seznamzpravy.cz

Reklama
Reklama
Mintos investice
Scroll to Top