Covid-19

Prvňáci by se mohli vrátit 18. listopadu, říká šéf asociace ředitelů

Školáci by se do prvních a případně i druhých tříd mohli vrátit, pokud to epidemická situace umožní, 18. listopadu. Domnívá se to šéf Asociace ředitelů ZŠ Michal Černý, který vede Masarykovu ZŠ v pražských Klánovicích.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný ve středu řekl, že návrat alespoň žáků prvního stupně nelze čekat nejméně v následujících sedmi až deseti dnech. Pokud se bude situace vyvíjet dobře, kdy by bylo vhodné školy otevřít?

Jestliže během deseti dnů to nepůjde a v úterý 17. listopadu je státní svátek, tak bych to viděl na 18. listopadu, popřípadě pak začátkem dalšího týdne 23. listopadu.

Jak dlouho předem potřebujete vědět, že smíte otevřít?

Týden dopředu je optimální. Třeba tři dny dopředu je už šibeniční termín. Připravit prezenční výuku nestojí nic. Ale rozdělení tříd na skupiny nebo specifická organizace oběda, to už přípravu vyžaduje. Jde i o to, aby se zařídili rodiče, kteří musejí oznámit v práci, že už nebudou doma.

Musím také řešit náhradu, pokud je učitel v karanténě. Může učit dálkově, ale ne prezenčně. Ale snáz vyřeším náhradu v prezenční výuce než v dálkové. Suplovat online hodiny, což už jsme taky měli, je velký problém.

Když jednáte na ministerstvu školství, jaký model návratu je v popředí? Jen 1. a 2. ročníky, nebo celý první stupeň? Půlka tříd na střídačku ob týden, anebo všichni prezenčně?

Mně by se líbilo, kdyby se mohly co nejdřív vrátit 1. a 2. ročníky najednou. Ty první třídy jsou ale ještě větší priorita, velká část dětí ještě neumí číst a psát. Jednodušší organizačně a i ve všech dalších ohledech by bylo, kdyby třídy nastoupily najednou bez střídání. To bude záležet na hygienicích. Ale pokud se výuka omezí střídáním, tak se holt budou střídat. Všechno je lepší, než co je teď.

Velkou roli hrají i sociální kontakty. Jak moc se odstávka podepisuje na nich?

Většinou se to za pár týdnů či měsíců srovná. Ale jsou děti úzkostnější, které teď cítí velké osamění, do toho jim ještě online výuka moc nejde nebo technika jim nefunguje stoprocentně, a tak se to na ně valí…

Znám případ, kdy maminka dělá ve zdravotnictví čtyřiadvacítky a holčička je sama doma a na dálkové výuce. Je to prostě pro ni velký problém, už jsme museli intervenovat s paní psycholožkou. Tyto děti jsou vystaveny velkému náporu na psychiku. Ale ani tady by to nemělo mít trvalé následky.

Myslíte si, že alespoň ty nejmenší už by pak mohly ve škole zůstat do konce školního roku, i když se epidemická situace zase vyhrotí? Jinde v Evropě prezenční výuku nikde nepřerušili…

V době, kdy Česko bylo v nejhorší situaci, jsem to bral tak, že dává smysl školy zavřít. Ale vidíme, že podobně jsou na tom i jinde v Evropě a školy úplně zavřené nejsou. Takže proč se z toho nepoučit? Měli bychom se ptát, jestli jsou školy tak významným místem pro přenos viru.

V zahraničí to taky není ideální, v Německu sedí s otevřenými okny v bundách nebo v některých zemích jsou celý den v rouškách. A vezměte si, jaké boje se u nás odehrávaly kolem roušek ve třídách. Možná to bylo tak – když nechcete roušky, tak zavřeme školy… Ale dnes už jsme chytřejší a věřím, že hodně lidí změnilo názor podle vývoje.

Rozvolňovat se má podle epidemické situace v každém kraji zvlášť. Dokážete si představit, že by se takto otevíraly i školy?

U malých dětí si to představit dovedu. Proč by děti v zeleném regionu měly čekat, až se uvolní všechny regiony? To mi připadá absurdní. Jen by se tam musela pevně stanovit pravidla na hranicích regionů, aby bylo jasně řečeno, které dítě ano, které ne, zda je rozhodující místo školy, nebo bydliště dítěte.

Problém bych viděl u těch ročníků, které čekají nějaké zkoušky. Například u deváťáků by děti z dříve otevřených regionů získávaly určitou výhodu vůči ostatním. U středoškoláků je to podobné, ti budou dělat přijímačky na vysokou. I když tito studenti jsou už samostatnější.

Zdroj: novinky.cz

Komentáře

Související články

Back to top button