Prymula: Roušky budeme nosit měsíce

Počet lidí, kteří se s koronavirem setkali, je v ČR zřejmě minimální. Než získáme kolektivní imunitu, bude to trvat roky, roušky tu budou měsíce, řekl v rozhovoru pro sobotní vydání deníku Právo náměstek ministra zdravotnictví a šéf týmu chytré karantény Roman Prymula.

Naplánované otvírání obchodů a služeb souvisí se startem chytré karantény, která má naplno začít v květnu, kdy mají být rychle nalezeni nakažení a jejich kontakty. Je možné aspoň rámcově říct, kdy si lidé budou moci na veřejnosti sundat roušky? Řada z nich je z toho pořád zmatená.

U roušek se potvrdilo, že to je účinné opatření, byť tu byly různé diskuse. Naštěstí se podařilo přesvědčit i okolní svět, že to význam má, a dnes jsou již studie, které to jasně dokazují.

To, že nosíme roušky a je nám to trochu nepříjemné, je jasné.

Na druhou stranu je to opatření, které není úplně ekonomicky zatěžující.

Chceme uvolnit ekonomiku a pustit lidi do obchodů a služeb za určitých podmínek, takže roušky ještě nějakou dobu nosit budeme.

Osobně si myslím, že v průběhu několika týdnů uvidíme růst počtu nakažených, protože je iluzorní předpokládat, že rozvolnění nepovede k vůbec žádnému navýšení případů. Pokud rozvolníme procesy, lidé by na sebe neměli dýchat, případně, pokud jsou nemocní, vykašlávat virus, a k tomu ty roušky slouží. Proto si myslím, že jde o dlouhodobou záležitost.

Jde o měsíce?

Určitě jde o měsíce.

Vášně vzbudila i vaše vyjádření ohledně cestování. Před měsícem jste říkal, že hranice by mohly být zavřené třeba i dva roky, teď už se zvažuje částečné otevření v průběhu letních prázdnin. Jak to tedy bude?

Novinářsky je to prezentováno jako změna názoru, ale tak to vůbec není. Svět bude postižen dlouhodobě a to omezení cestování tu opravdu bude mnoho měsíců. Ale pokud hovoříme o nějaké teorii, jestli bude možné do některých zemí vyjet, a těch bude v tuto chvíli opravdu minimum, tak je to otázka diskusí. Bude muset být souhlas na obou stranách a budou to země, kde je to riziko podobné, abychom neriskovali, že po návratu opět dojde k zavlékání nemoci.

Kdyby teoreticky došlo k dohodě se Slovenskem či Chorvatskem, tak si dovedu představit, že za nějakých podmínek to možné bude. Ale je to hypotéza a vývoj je těžké předvídat.

Je tento scénář reálný už letos v létě?

Pokud nastavíme model a budou během letních prázdnin možné dovolené, což v tuzemsku věříme, že ano, tak si dovedu představit, že by se režim rozšířil třeba na Slovensko, pokud by s tím Slováci souhlasili. Ale určitě to neznamená cestování po celém světě. To nenastane ještě dlouho.

Zmínil jste Chorvatsko. Jak by se kontrolovalo, jestli lidé opravdu jedou tam? Projíždí se tam přes několik zemí, kde může být situace úplně jiná.

Je to otázka, která by se musela vyřešit. Myslím si, že doprava auty by úplně šťastná nebyla, takže by šlo spíš o leteckou přepravu. Jsou to složité technikálie. Připustil jsem to pouze jako možnost, která by mohla nastat. Je iluzorní jet do země, kde je výrazně vyšší riziko. To si myslím, že nenastane.

Druhá věc je, že pokud bychom chtěli jet do země, kde je výrazně nižší riziko, tak zase ta daná země se tomu bude bránit. Opravdu to bude s dovolenými velmi složité.

Před Velikonocemi se otevřely hobbymarkety. Nepovolili jste ale církevní obřady, kam by zajisté přišlo méně lidí než do těch marketů. Jaký byl důvod?

Byla snaha udělat nějaké opatření těsně před Velikonocemi, aby lidé měli náplň a nebyli nuceni chodit po návštěvách. Samozřejmě můžete namítat, že v hobbymarketech došlo k obrovskému nakupení lidí, to je pravda, protože se to nepodařilo úplně dodržet, jak bylo požadováno.

Co se týká církevních obřadů, v posledních dnech jsme intenzivně komunikovali s církvemi, jak připravit harmonogram, a k dohodě došlo. Od 27. dubna by se měly rozvolňovat bohoslužby, první limit počtu osob je patnáct. I vzhledem k rizikovosti bude přísné rozmístění osob v kostele a nastaveno je tam asi osm dalších parametrů.

Když jsme u těch rizik. Kolik je nyní zasaženo seniorských domovů? V mezinárodním srovnání je na tom Česko s ohledem na počet nakažených a úmrtí v rizikových skupinách poměrně dobře. Čím to?

Bylo tu nějakých 34 zařízení, kam virus pronikl (v ČR je pro seniory 1882 pobytových sociálních zařízení různého druhu), a v poslední době došlo k navýšení o jeden dva ústavy. Je nutné je izolovat a my se snažíme, aby se tam onemocnění nedostalo, a to se v důsledku poměrně rychle zavedených tvrdých opatření daří.

Do této populace tedy u nás virus nevnikl, a proto je tu situace výrazně lepší než jinde. Diskutovalo se, že tato věková kohorta (senioři nad 65 let) je nejpostiženější, ale není to pravda. Je to třeba vztáhnout na počet osob v té skupině. Pokud srovnáváme podíl nakažených z 2,1 milionu těchto seniorů v naší populaci, s kohortou, která je pod tím, tak při přepočtu na hlavu jsou data odlišná. A určitě ta nejvyšší věková skupina není nejpostiženější. Tou je střední věk. Senioři zejména s vážnými nemocemi jsou ovšem nejrizikovější.

Jak to bude s rekreačními a kolektivními sporty? Kdy bude možné si venku dát fotbálek? Profesionály už pomalu začínáte pouštět na tréninky.

Profesionálové jsou ve velmi přísných režimech. Budou pravidelně testováni, celý systém bude monitorován. Pro běžnou populaci to tak lehké nebude. Chceme se vyhnout tomu, aby na jednom místě byli lidé, kteří budou sahat na míč, nehledě na to, že při určitém nasazení se kolem nich může tvořit aerosol. Museli by běhat v rouškách. Dá se očekávat, že o prázdninách bude u kolektivních sportů docházet k dalšímu rozvolnění, pokud to podmínky dovolí.

Jaký je váš názor na dobrovolnou školní docházku od první do páté třídy? Měly by děti jít do školy? A doporučil byste to, nebo spíš nabádal k obezřetnosti?

Já jsem byl pro to, aby děti do škol chodit začaly, ne samozřejmě všechny naráz, ale v určitém časovém rozložení, protože situace se v následujících měsících nebude lišit. V podobné situaci budeme v září a je třeba si uvědomit, že bychom život měli v určité podobě nastartovat.

Je logické, že nesmíme vystavit riziku některé pedagogy nebo zranitelné rodinné příslušníky, ale tam by samozřejmě mohly být výjimky. Proto je tu forma dobrovolnosti, kdy bude menší počet osob (od 25. května maximálně 15 žáků v dětské skupině).

Mateřské školy sice nejsou zakázány, ale řada zřizovatelů jejich provoz zastavila. Jak by měl podle vás vypadat jejich obnovený provoz?

Ve školce je poměrně malý kolektiv a nelze tam uplatnit opatření, která by děti oddělila. Na druhou stranu v takovéto nízké věkové kategorii k přenosům dochází poměrně málo. Je třeba říct, že zatímco u chřipky se děti podílejí na přenosu velmi intenzivně, tady je to už výrazně méně. I vzhledem k tomu, jak nemoc klinicky probíhá. To riziko je tedy minimální.

Hraje roli to, že když jsou děti často nemocné a nějaký ten virus v sobě mají, tak ten další už nemohou chytit?

Ne, tam není kompetice, jako je třeba u bakteriálních onemocnění na sliznicích, kde, pokud je tam nějaký mikroorganismus, zabrání nasednutí jiného. U virů to neplatí, k onemocnění více viry může dojít.

Zpět k chytré karanténě – původně se mluvilo o tom, že se naostro po celé zemi rozjede po Velikonocích, nyní mluvíte o 1. květnu. Proč to zpoždění?

Musí se to pečlivě připravit. Software není úplně jednoduchý, navíc v hygienických stanicích přecházejí do úplně jiného prostředí a používají zařízení, aby byli schopni zaznamenávat rozhovory.

Je tam přesné rozdělení do čtyř naplánovaných hovorů. Ten první je striktně epidemiologický, vedený odborníkem, který je schopen s lékařskými systémy vypracovat seznam osob. Druhý je na bázi mediků, kteří jsou taktéž odborníci, ale už to nevyžaduje takové epidemiologické znalosti. A další hovory jsou technické a zajištěné call-centrem, kde jsou laici.

Při pilotní fázi jsme zjistili, že je potřeba víc času. Proto je to rozloženo tak, že se budou po třech dnech připojovat vždy tři krajské hygienické stanice, což vychází na dobu těsně před prvním květnem. (Nyní projekt běží na jižní a severní Moravě, v Praze a Středočeském kraji.)

S tím také souvisí řízená imunizace společnosti. Proč je tak důležité společně s ní rozjet naplno chytrou karanténu?

Musíme vědět, jak u nás virus cirkuluje ve společnosti, protože podle toho je možno uvolňovat některá opatření a nastavit intenzitu chytré karantény. Podle předběžných dat se ukazuje, že u nás ta cirkulace je poměrně velmi nízká.

Jsou například data od hejtmana Vondráka (Moravskoslezský kraj), který začal intenzivně testovat, jak některé klienty seniorských domů, tak zejména personál. Ukazuje se tam, že se s tímto virem setkalo asi jen jedno promile. V běžné populaci ta imunita nepochybně neexistuje.

Část lidí stále chápe imunizaci, odborně promořování, jako cílené nakažení, vpíchnutí viru, aby si vytvořili protilátky. Tak to ale není…

Skutečně ne. Musíme si uvědomit, že aby populace byla ve stabilizovaném stavu a nemuseli jsme mít všechna omezení, která nyní dodržujeme, mělo by se s virem setkat třeba 60 procent populace. Ale to je v našich podmínkách doba několika let. Nestane se to za dva měsíce.

Můžou tedy dva výše zmíněné přístupy – chytrá karanténa a imunizace – fungovat souběžně a v symbióze?

Přesně tak. Musí to být takto v symbióze, protože vzhledem k tomu, že u nás je výskyt zatím nízký, jakékoliv větší rozvolnění by mohlo vést k tomu, že tu dojde k prudkému a nekontrolovatelnému nárůstu, protože populace se s tím virem dosud nesetkala. To je ten důvod.

S tím souvisí také plošné testování části obyvatelstva, aby se zjistilo, kolik lidí nemocí prošlo. Je naplánováno otestovat až 28 tisíc lidí v několika regionech. Kdy začne sběr, podle čeho se budou vybírat lidé a kdy by mohly být výsledky?

Celý proces by měl odstartovat příští týden, nyní se dohadují technické záležitosti. V Praze jde o tři centra v gesci 1. lékařské fakulty UK, pak tu bude centrum v gesci profesorky Adámkové z IKEM.

Každé to centrum má jiný přístup k tomu, jak vybírat testované. U prof. Adámkové je to soubor osob z celé republiky, které byly v databázi kvůli jinému onemocnění a zároveň souhlasí s tím, že budou takto otestovány. Co se týká 1. LF UK, jde o dobrovolníky z různých věkových skupin. Ti budou postupně nabíráni, jak budou chtít do studie dobrovolně vstoupit.

Přihlásit se bude možné na internetu, nebo budu moci přímo požádat o odběr v odběrovém místě?

Je možnost zajít přímo. Komunikovat to bude fakulta. V jiných centrech mimo Prahu je snaha udělat naprosto reprezentativní vzorek. Statisticky se vyberou osoby, které se osloví. To je samozřejmě složitější metoda. V Praze počítáme s tím, že v průběhu týdne budeme schopni nabrat celý vzorek, a předběžné výsledky budeme poté mít za pár dní.

Cílem je otestovat denně nejméně deset tisíc vzorků, výhledově až dvacet tisíc. Významnou roli mají hrát akademická pracoviště s velkými kapacitami. Akademici si ale postěžovali, že nejsou využiti naplno, protože jim nejsou vzorky dodávány a systém funguje špatně. Jaké by mělo být řešení?

Systém se v tuto chvíli začíná elektronicky propojovat. Víme, kolik má která laboratoř volných kapacit a kolik se odebírá. Pravdou je, že teď v laboratořích narostla kapacita, takže nově vzniklé či rozšířené laboratoře mohou mít méně vzorků než ty zavedené, protože odběrová místa je předávají do ustálených laboratoří.

Přesto někde vznikaly fronty vzorků. Jak to řešit?

Ty vznikaly proto, že v některých nemocnicích si vzorky nechávali a vyšetřovali je sami, byť kapacitu neměli. Pokud nebude do 48 hodin výsledek, budeme je nově přesunovat jinam a bude tu také tlak, aby se i pojišťovny k tomu postavily krácením úhrady. Prostě aby došlo v případě potřeby k převážení vzorků do velkých center, která jsou schopna testovat víc. To postupně nastává. Vzorky budou akademikům dodávány.

V tuto chvíli jsme na 8300 až 8500 reálně odebraných vzorků denně a právě chytrá karanténa by měla vést k dramatickému navýšení počtu. Dokonce jsme spočítali, že bychom mohli testovat až třicet tisíc, pokud půjdeme i do různých rizikových skupin. Na to musí být systém nastaven. Postupně to tedy bude narůstat a akademická pracoviště budou využívána podstatně intenzivněji.

Co vše víme o viru a jak je to s imunitou? Jak dlouho nás po prodělání nemoci covid-19 mohou protilátky chránit?

Virus je tu poměrně krátce. V tuto chvíli potřebujeme vědět, kdy začíná být člověk infekční. Spekuluje se o tom, že už je to dva a půl dne před výskytem klinických příznaků a největší infekčnost je kolem patnácté hodiny před jejich výskytem. To znamená, že v tu chvíli ještě nevíme, že ten člověk už šíří virus do okolí.

Také se diskutuje o tom, jestli bezpříznakoví nosiči jsou stejně infekční jako ti s příznaky a jestli jsou vůbec šiřiteli toho onemocnění. Nevíme, jak dlouho trvá vylučování viru a jestli to už náhodou nejsou zbytkové části, které nemusí být životaschopné.

Je třeba prozkoumat i to, jestli opětovné vylučování viru je reaktivace, nebo jde o novou nákazu. Spíš si myslím, že jde o reaktivaci. Jsou studie, které řeší, jak je vyléčený člověk chráněn. Někteří odborníci tvrdí, že u dětské populace vzhledem k mírnému průběhu onemocnění nezanechá virus zásadní paměťové stopy, tedy hladiny protilátek jsou nižší, a asi u dvaceti procent se nyní jeví, že by mohly být i nedostatečné.

Neznámých je celá řada, včetně výdrže imunity. Spekuluje se o dvou a více letech, někdo zase tvrdí, že jde o dobu kratší.

Zdroj: novinky.cz

Reklama
Reklama
Mintos investice
Scroll to Top