Hlavní hygienička Jarmila Rážová je jednou těch, která bude mít konečné slovo ohledně případného přesunu do nižšího stupně pohotovosti v rámci systému PES. V rozhovoru pro Novinky uvedla, že je spíše pro „klidnější postup”, protože čísla neklesají tak, jak se čekalo a rychlé rozvolnění by mohlo opět situaci zhoršit.

Celý týden se řeší, jestli se od pondělí Česko přesune do třetího, nižšího, stupně protiepidemického systému PES. Celorepublikový index rizika by to umožnoval, ale situace v krajích tomu neodpovídá. Poslední slovo budete mít vy společně s ministrem Janem Blatným (za ANO) a skupinou odborníků. Doporučíte přesun do třetího stupně, kdy by se, byť omezeně, otevřely obchody, služby a restaurace?

Nic se nemá uspěchat. Situace je křehká. Byť se snižují čísla týkající se zásahů do seniorních skupin či využití lůžkových kapacit, tak se to neděje tak rychle, jak modely předpokládaly. To brzdí uvolňování a já jsem tedy spíše na straně toho klidnějšího postupu. Pokud by došlo k příliš rychlému poklesu do hodnot, které jsou v rizikovém stupni pod tři, došlo by k takovému rozvolnění, které by s ohledem na zimní období a respirační onemocnění mohlo velmi pravděpodobně vést k opětovnému zvýšení počtu pozitivních případů.

Je proto velmi důležité, abychom byli opatrní a důsledně dodržovali základní pravidla 3R – roušky, rozestupy a hygienu rukou.

Jak si vysvětlujete rozdíly mezi jednotlivými kraji? Přece jen jste ti, kteří vedou epidemiologické šetření a máte řadu informací z první ruky.

To, že to v některých krajích letí nahoru může být dáno tím, jaká nálož viru je v dané lokalitě, což se může v rámci republiky lišit. Výrazným kritériem je rozšíření viru v seniorní populaci, protože zásah do těchto skupin vždy znamená zhoršení epidemické situace. Myslím si ale, že výraznou roli může hrát také chování lidí a míra dodržování opatření.

Ochota dodržovat opatření je nyní poměrně vysoká, což se do jísté míry v posledních týdnech projevilo i na statistikách, neděje se tak ale úplně stoprocentně. Kolik případů porušení opatření hygieny celkem řeší? Čeho se nejčastěji týkají?

Od 1. března do 31. října zahájily krajské hygienické stanice přes 7500 řízení o přestupku. Jedná se zejména o nenošení ochranných prostředků dýchacích cest, porušení otvírací doby restaurací či porušení zákazu sdružování více osob. Z toho ve zhruba 3700 případech bylo řízení už pravomocně ukončeno.

Celková výše pravomocných pokut přesahuje 2 miliony korun.
Jarmila Rážová

Jaká je celková výše prozatím udělených pokut?

Obvykle byly ukládány pokuty při samé spodní hranici zákonného rozpětí, tedy nejčastěji v rozmezí 500 až 2 000 korun, nebo se věc vyřešila napomenutím. Celková výše pravomocných pokut přesahuje dva miliony korun.

Na začátku listopadu jste údajně zakázala ředitelům krajských hygien mluvit s médii a vyjadřovat se do nich. Proč jste tak učinila? Přece jen právě ředitelé KHS jsou nejpovolanější a je třeba, aby veřejnost informovali o tom, jak se v dané lokalitě daří trasovat či komentovali šíření nákazy.

Určitě to není o zákazech. Jde o sjednocení komunikace s veřejností podle ustálených pravidel a zajištění předávání informací, které jsou věcně správně. Krajské hygienické stanice komunikují agendu svého regionu. Pokud by to mělo přesah do celostátního tématu, pak preferuji komunikaci za ministerstvo zdravotnictví. Někdy se totiž dotazy prolínají.

Nejedná se tedy skutečně o nic zvláštního, pouze jsme nastavili komunikaci tak, jak by měla standardně v instituci, jako je MZ, fungovat. I pro občany je důležité, aby z MZ vycházela jednotná stanoviska a aby lidé dostávali jasné a srozumitelné informace.

Dlouhodobě jste čelili kritice, že trasování nefunguje, je neefektivní, a že lidé dlouho čekali na trasovací hovor. Jak to v současnosti vypadá? Stíháte?

V současné době, vzhledem k poklesu počtu nově nakažených, se trasovat stíhá. Podle údajů za posledních 7 dnů vyřešíme přibližně 84 procent nově nakažených do 24 hod a zhruba 86 procent jejich kontaktů rovněž do 24 hod. Další kontakty jsou vyřešeny později a celkové procento se pohybuje okolo 99 procent.

Jak velkou roli hraje při epidemiologickém šetření sebereportování? Kolik lidí už formulář vyplnilo?

Sebereportovací formulář pomáhá velmi. Předvyplnění informací lidmi výrazně usnadní a hlavně urychlí práci hygienikům při epidemiologickém rozhovoru. Formuláře vyplnilo už přes 80 tisic lidí.

Když se někomu nedovoláme, pošleme sms, aby se ozval sám anebo aby se alespoň choval podle poučení, tím šetření končí.
Jarmila Rážová

Situace se v jednotlivých krajích někdy výrazně liší. Proto lze předpokládat, že stejně tak budou rozdílné i statistiky ohledně trasování. Kde se daří nejlépe a kde naopak nejobtížněji trasovat?

Prodlevy mezi pozitivitou a trasovacím hovorem jsou v celé zemi přibližně stejné. Kapacity operátorů na trasování přesouváme podle aktuálních potřeb. Externí call centra tedy navolávají hovory, které by jednotlivé krajské stanice vzhledem ke svým kapacitám trasovat nezvládly, a pomáhají krajům, kde je aktuální potřeba nejvyšší.

Kolik procent případů nejsou hygienici schopni v současnosti dohledat?

Počty nedořešených případů se pohybují v jednotkách či nižších desítkách za den, počty nedořešených kontaktů pak v desítkách za den. Těmto pozitivním či jejich kontaktům je v případě nezastihnutí po 48 hodinách zaslána informační sms a věc je uzavřena.

Takže pokud člověka hygienik či operátor jednou nezastihne, tak ho přestáváte řešit?

Když se tomu člověku nedovoláme, tak mu pošleme sms, aby se ozval sám anebo aby se alespoň choval podle poučení, tím šetření končí. Je to uděláno proto, aby se kolegové mohli věnovat dalším novým případům a neřešit tyto věci.

Kde je podíl nedohledaných případů největší?

Rozdíly mezi jednotlivými kraji neregistrujeme.

Na jaře jste se setkávali s tím, že lidé odmítali trasování nebo nechtěli sdělovat své kontakty. Jak často se s tím setkáváte nyní?

To se těžko odhaduje. Klesá počet kontaktů nakaženého, takže je skutečně sdělováno méně kontaktů, což ale přičítám nouzovému stavu a omezenému pohybu. Často se setkáváme i s tím, že pozitivní pacienti jsou posledním pozitivním v rodině, takže jsou izolaci a další kontakty už nemají nemají. Průměrný počet kontaktů na jednoho pozitivního člověka je nyní asi 1,2, předtím to bylo kolem čtyř.

Obecně však platí, že musíme vycházet z toho, co nám lidé řeknou. Nemůžeme je z ničeho obvinit a do ničeho je nutit. Myslím si ale, že spíše lidé odmítají využívat některé ty nástroje, jakože třeba řeknou, že nechtějí e-Roušku.

Kolik je v Česku případů opětovného nakažení onemocněním covid-19?

Případy reinfekce evidujeme, jedná se však o nižší počty v řádu maximálně desítek případů. Problematika reinfekcí je složitější, protože data je potřeba komplexně vyhodnotit s ohledem na více základních parametrů, což je časově náročné. Obecně však tyto případy nevykazují nezvyklé charakteristiky.

Zdroj: novinky.cz

Komentáře
Reklama
Bondora 5 EUR BONUS ZDARMA!
Scroll to Top