Senát schválil ošetřovné 70 procent, pro kraje chce 300 Kč na občana

Ošetřovné bude stát vyplácet zaměstnancům po celou dobu uzavření škol kvůli epidemii nového koronaviru nebo nařízené karantény dítěte. Dávka bude činit 70 procent denního vyměřovacího základu. Návrh dnes schválil navzdory některým výtkám Senát. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident. Senát chce pro kraje z rozpočtu 300 Kč na obyvatele jako náhradu propadu příjmů. Návrh vložil do zákona o příspěvku podnikatelům. Rozhodne Sněmovna.

Dávka se teď vyplácí ve výši 60 procent po devět dnů na děti do deseti let. Samoživitelé a samoživitelky ji mohou pobírat až 16 dnů.

Nárok na ošetřovné budou mít podle vládní předlohy i lidé s nemocenským pojištěním pracující na dohody o provedení práce a o pracovní činnosti. Senátoři poukazovali na to, že dávka se bude těmto lidem vyplácet jen v případě zavření škol, nikoli kvůli karanténě dítěte. Podle zpravodaje Marka Hilšera z klubu Starostů se tak zřejmě stalo nedopatřením.

Pozměňovací návrh, který měl záležitost narovnat, prosazovala Jitka Chalánková z klubu ODS. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) s úpravou nesouhlasila s poukazem na to, že je nutné, aby byla předloha přijata co nejrychleji. Věc je navíc možné podle ní řešit individuální žádostí o odstranění tvrdosti zákona.

Senát nakonec předlohu schválil ve sněmovním znění hlasy 28 ze 47 přítomných senátorů. O Chalánkové pozměňovacím návrhu už senátoři nehlasovali.

Senátní školský výbor apeloval na vládu, aby zvážila vyplácení ošetřovného na děti do 11 let místo nynějších deseti. Při jarní vlně koronavirové krize měli na dávku nárok rodiče dětí do 13 let věku.

Ošetřovné se podle vládní předlohy nebude vyplácet po dobu prázdnin a ředitelského volna. Věkové omezení se nebude vztahovat na rodiče postižených dětí. Ošetřovné mají dostávat i lidé, kteří se musí postarat kvůli uzavření stacionářů či karanténě o seniory a postižené blízké.

Na rozdíl od jara rodiče nebudou muset k žádosti přikládat potvrzení školy o jejím uzavření, které také dokládá, že dítě tuto školu navštěvuje. Místo potvrzení bude podle předlohy stačit čestné prohlášení, správa sociálního zabezpečení bude mít právo kontroly.

Nová úprava ošetřovného bude platit do konce nynějšího školního roku. Maláčová předpokládá, že stát na něm vyplatí až 1,2 miliardy korun.

Senát chce pro kraje 300 Kč na občana jako náhradu příjmů

Senát chce, aby kraje obdržely ze státního rozpočtu jednorázově 300 korun na každého obyvatele. Příspěvek má sloužit ke zmírnění letošního poklesu daňových příjmů v souvislosti s epidemií koronaviru. Senát vložil tento návrh do vládního návrhu zákona na vyplácení příspěvku 500 korun denně podnikatelům, kterým vláda uzavřela provozy nebo omezila podnikání jako opatření proti šíření koronaviru. Návrh zákona se tak nyní vrací do Sněmovny, která o něm rozhodne.

Senátní hospodářský výbor, který s tímto návrhem přišel, chtěl původně pro kraje 400 korun na obyvatele. Dnes ale své rozhodnutí přehodnotil a navrhl 300 korun. Obcím už Parlament kvůli vyplácení příspěvku podnikatelů za jarní vlnu epidemie schválil na návrh Senátu příspěvek 1200 korun na obyvatele, posléze ho na návrh vlády zvýšil na 1250 korun.

Senát současně navrhl změnit pravidla vyplácení příspěvku podnikatelům tak, aby kompenzační bonus mohli čerpat i ti, kteří současně dostávají podporu z programu Covid-nájemné.

Za zrušené kulturní akce budou moci pořadatelé dál dávat poukazy

Pořadatelé zrušených kulturních akcí budou moci odložit až na podzim roku 2022 vrácení uhrazeného vstupného. Lidé navíc budou moci dál žádat organizátory o poukaz na náhradní nebo odloženou akci místo peněz. Vládní novelu, která to předpokládá, dnes schválil Senát hlasy všech 47 přítomných členů. Nyní ji dostane k podpisu prezident.

Předloha prodlužuje působnost zákona schváleného už na jaře a má zmírnit dopady koronavirové krize na kulturu a zabránit krachům pořadatelů. “Praxe se v první vlně (epidemie) osvědčila,” řekl ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). O prodloužení termínů žádali podle něho sami pořadatelé.

Na odklad vrácení platby za vstupné bude platit takzvaná ochranná doba až do konce října 2022. Zákon se bude po účinnosti předlohy vztahovat na kulturní akce, které se měly konat do konce září příštího roku místo letošního října. Značně delší období bylo podle Zaorálka zvoleno kvůli tomu, aby se v budoucnu nemusela schvalovat další novela.

O poukaz místo vrácení vstupného budou moci zákazníci požádat organizátory do konce příštího roku. Voucher dostanou nejméně v hodnotě uhrazeného vstupného. V ochranné době budou muset pořadatelé nabídnout náhradní nebo odloženou kulturní akci ve stejné nebo vyšší hodnotě.

Ochranná doba podle předlohy skončí, pokud pořadatel nevydá zákazníkovi poukaz do jednoho měsíce od jeho žádosti, nebo mu nenabídne náhradní kulturní akci do šesti měsíců od vydání poukazu. Náhradní akce se bude muset uskutečnit do konce října přespříštího roku.

Na okamžité vrácení peněz budou mít podle zákona nadále nárok zdravotně postižení lidé, nezaměstnaní, těhotné ženy, rodiče na mateřské nebo rodičovské dovolené, lidé starší 65 let a samoživitelky nebo samoživitelé.

Senátoři ODS a TOP 09 apelovali na změnu omezení otevírací doby

Senátoři ODS a TOP 09 apelovali na budoucího ministra zdravotnictví Jana Blatného, kterého dnes prezident Miloš Zeman jmenuje do funkce, aby přehodnotil nařízení o omezení otevírací doby v obchodech. Obávají se kumulace lidí v obchodech v odpoledních hodinách a v sobotu, podle nich by se tak opatření minulo zamýšleným účinkem. Zkrácení otevírací doby platí od středy, vláda ho schválila s cílem omezit šíření nového typu koronaviru.

Podle vládního nařízení musejí obchody, jejichž provoz nebyl zastaven, zavírat ve všední dny nejpozději ve 20:00. Vláda také zakázala nedělní prodej. Podle končícího ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) omezení prodejní doby sníží počet kontaktů mezi lidmi, a tím se i zmenší riziko dalšího šíření koronaviru.

“Naprosto nerozumím zúžení otevírací doby obchodů,” řekl dnes předseda senátorského klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra (ODS). Podle něj se opatření míjí účinkem, protože hrozí větší kumulace lidí v obchodech ve všední dny odpoledne poté, co lidi skončí v práci, a v sobotu, kdy si lidé budou nakupovat i na následující den. “Chci požádat (nového) minstra (Blatného), jestli se toto opatření nedá přehodnotit,” řekl.

Nytra také vyzval Blatného, aby příští restriktivní opatření byla logická, předvídatelná a podložená. “Každému z nás se budou lépe dodržovat opatření, která jsou nutná v boji s covidem, když budu vědět, proč to opatření je a jak je podloženo daty,” řekl Nytra.

Česko bude moci využít vojenské zdravotníky ze spojeneckých zemí

Do Česka bude moci přijet na pomoc s epidemií nového koronaviru až 300 vojenských zdravotníků z členských států Severoatlantické aliance a Evropské unie. Možnost jejich až 90denního pobytu dnes schválil Senát hlasy 47 ze 48 přítomných členů. Případné působení zahraničních vojáků v České republice podléhá podle ústavních pravidel souhlasu obou parlamentních komor. Dolní komora návrh schválila v úterý.

“V současné době nelze zcela konkrétně specifikovat podobu této pomoci, jelikož se bude odvíjet od možností a nabídky spojeneckých zemí a aktuální potřeby ČR,” stojí ve vládních podkladech pro zákonodárce.

Působení armádních lékařů a zdravotníků zatím nabídly po české žádosti Spojené státy. Skupiny Národních gard Texasu a Nebrasky mají mít celkem 28 členů. “Předpokládá se, že by se jednalo celkem o čtyři týmy po zhruba sedmi členech, které by vedl lékař. Americké týmy již mají zkušenost se zvládáním pandemie z USA a měly by vlastní vybavení,” uvedla vláda.

Zahraniční vojáci budou v případě nasazení v Česku působit beze zbraní a vždy ve spolupráci s českým zdravotním personálem. Američané by mohli pomáhat podle ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO) i v záložní nemocnici na výstavišti v Praze-Letňanech, pokud by musela být uvedena do provozu.

“Čeští zdravotníci jsou často přetíženi a vydávají se ze všech sil, aby se situaci podařilo zvládnout,” řekl před senátory Metnar. Nyní se podle něho vyjednává o možném vyslání zdravotníků s Německem a rozbíhají se jednání i s dalšími státy NATO a EU na bilaterální úrovni i na úrovni obou organizací.

Lidovečtí senátoři navrhují odklad plateb povinných záloh

Lidovečtí senátoři chtějí umožnit podnikatelům odklad povinných záloh na zdravotní a sociální pojištění od října do března. Podnikatelům by to mělo umožnit lépe se vypořádat s ekonomickými dopady epidemie koronaviru, uvedla předsedkyně senátorského klubu KDU-ČSL Šárka Jelínková. Opatření chtějí lidovci zapracovat do návrhu zákona o příspěvku 500 korun denně pro podnikatele, kteří museli omezit nebo přerušit činnost v důsledku vládních opatření proti šíření nemoci covid-19.

Podle Jelínkové KDU-ČSL uvažovala i o úplném odpuštění záloh pro podnikatele, nakonec se ale rozhodli pro jejich odklad kvůli tomu, aby se nepropadly příjmy státního rozpočtu, které budou třeba i pro jiná opatření na boj s ekonomickými následky epidemie. “Podnikatelé nám říkají, že by jim i odklad pomohl,” řekla Jelínková.

Lidovci budou chtít návrh na kompenzace pro podnikatele upravit také tím, že z něj vypustí omezující podmínku o zákazu souběžného čerpání jiné státní podpory. S takovým omezením by podle Jelínkové navržená pomoc nebyla účinná.

Možné úpravy návrhu na kompenzace podnikatelům kritizovala už předem ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podle ní důsledkem toho bude, že se zdrží vyplacení podpory, protože se senátními úpravami bude muset zabývat Sněmovna. Předsedkyně lidoveckých senátorů dnes tuto výhradu odmítla, podle ní je důležité, aby pomoc byla nejen rychlá, ale aby i měla skutečně pozitivní dopad.

Senátoři ANO podporují kompenzace pro kraje i odklad EET

Senátorský klub ANO podporuje kompenzace pro kraje, odklad elektronické evidence tržeb (EET) nebo delší poskytování záruk z úvěrového programu COVID III. Na dnešní tiskové konferenci to řekl jeho místopředseda Jaroslav Větrovský. Podle dalšího člena klubu Ladislava Václavce by také bylo vhodné se vzhledem ke koronavirové epidemii znovu zabývat možností, aby lékaři ze zemí mimo Evropskou unii mohli bez předepsaných aprobačních zkoušek pracovat v nemocnicích v době nouzového stavu.

Senátní hospodářský výbor v úterý navrhl, aby kraje obdržely ze státního rozpočtu příspěvek 400 Kč na jednoho obyvatele. Příspěvek má sloužit ke zmírnění letošního poklesu daňových příjmů v souvislosti s koronavirovou epidemií. Podle Větrovského výbor dnes ráno přijal další pozměňovací návrh. Michael Canov z klubu Starostů a nezávislých (STAN) připomněl, že senátoři navrhují kompenzaci pro obce zvýšenou o 650 korun na 1900 korun na obyvatel a příspěvek pro kraje 800 korun na obyvatele. “Panuje mezi námi shoda na tom, že bychom prioritně pomoci krajům, které nedostaly žádnou kompenzaci,” uvedl Větrovský.

Lidovci chtějí upravit návrh na kompenzačního bonusu 500 korun denně pro podnikatele tak, aby nebylo zakázáno souběžné čerpání jiné státní podpory. S tím souhlasí také senátorský klub ANO, stejně jako s odkladem EET do konce roku 2022 nebo s prodloužením poskytování záruk podnikatelům z programu COVID III nejméně do poloviny příštího roku.

Okresním nemocnicím by podle Václavce pomohlo, kdyby v nich mohli pracovat lékaři ze zemí mimo EU bez aprobačních zkoušek. Podobnou předlohou se zákonodárci zabývali v dubnu, tehdy ale Sněmovna nepřehlasovala senátní veto.

Lékaři z takzvaných třetích zemí měli podle tehdejšího návrhu dostat navzdory chybějícím zkouškám možnost pracovat v nemocnicích po dobu nouzového stavu a ještě tři měsíce po jeho skončení. Pokud by nouzový stav trval déle než půl roku, lhůta by se prodloužila na šest měsíců od jeho konce. Zahraniční lékaři bez aprobačních zkoušek by museli mít srovnatelné lékařské vzdělání. Obdobná pravidla měla platit i pro nelékařské zdravotnické pracovníky. Senátoři ale poukazovali na to, že zákon nemá smysl, když by cizí lékaři museli pracovat pod vedením lékaře s odborností. Dva lékaři by tak dělali jednu činnost.

Zdroj: čtk

Přejít nahoru