Covid-19

Stát zruší polní nemocnici v Letňanech. Jen pronájem ploch stál 51 milionů

Stát zruší polní nemocnici v pražských Letňanech vystavěnou kvůli koronavirové epidemii, na tiskové konferenci k vývoji epidemie to řekl ministr Jan Blatný. Záložní nemocnice v Brně nadále zůstane. Podle hlavní hygieničky Jarmily Rážové určité navýšení koronavirové nákazy pozorují zařízení sociálních služeb, v lednu přibylo 106 takových událostí. Britská varianta koronaviru byla podle Blatného podrobnou genetickou analýzou viru potvrzena minimálně v sedmi krajích. Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek uvedl, že alespoň jednu dávku vakcíny dostalo 39 procent zdravotníků, očkováno též k čtvrtku bylo 71.878 lidí starších 80 let.

Stát zruší polní nemocnici v Letňanech, nebyla využita

Polní nemocnice v pražských Letňanech vystavěná kvůli koronavirové epidemii bude zrušena. Na tiskové konferenci to řekl ministr Blatný (za ANO). Záložní nemocnice v Brně nadále zůstane. Náměstek ministra Vladimír Černý uvedl, že zrušení nemocnice v Letňanech navrhl proto, neboť její udržování považuje při nedostatku zdravotnického personálu za neúčelné. Nemocnice nebyla od konce října, kdy ji armáda postavila, aktivována. Stát dosud jen za pronájem ploch zaplatil zhruba 51 milionů korun.

Pokud by se zlepšila situace s personálem, jeví se podle Černého mnohem účelněji posílit kapacity normálních nemocnic než aktivovat zařízení v Letňanech. Navrhl tedy Blatnému ukončit záběr plochy v Letňanech a vyklidit místo, což ministr vzápětí potvrdil.

Stát provozovateli letňanského výstaviště dosud za pronájem zaplatil 50,9 milionu korun bez DPH. Smlouva byla v listopadu prodloužena do konce února. Pokud tedy pronájem skončí podle kontraktu, bude stát muset zaplatit dalších 13,7 milionu korun bez DPH.

Záložní nemocnici v Letňanech armáda postavila kvůli podzimnímu zhoršování situace ve zdravotnických zařízeních. Sídlí v halách letňanského výstaviště. Postarat se může o 500 pacientů. Podle dřívějších informací mohla být využívána pro následnou péči, umístěni by v ní tak byli pacienti s covidem-19 na doléčení. Sloužit také mohla pro pacienty, kteří se kvůli karanténě zatím nemohou vrátit domů nebo třeba do domovů důchodců. Na místě by podle původních plánů byli nasazeni především vojenští lékaři a zdravotníci, které by armáda v případě aktivace stáhla z jiných nemocnic. Oficiálně spadá pod Fakultní nemocnici Bulovka.

Záložní nemocnice na brněnském výstavišti bude nadále fungovat jako velkokapacitní očkovací centrum, řekla dnes ČTK Veronika Plachá, mluvčí Fakultní nemocnice Brno, která má prostor na starosti. Podle Plaché by v případě potřeby bylo možné využít kapacitu pro pacienty s koronavirem, pokud by nastala další vlna a nemocnice pro ně neměly lůžka. V kraji je bezmála 600 hospitalizovaných s covidem-19, v listopadu jich byl dvojnásobek a ani tehdy nemusela být záložní nemocnice s 300 lůžky pro hospitalizace využita. Nyní je na výstavišti očkovací centrum, kde v současnosti denně absolvuje očkování kolem 120 lidí z řad seniorů nad 80 let. Od příštího týdne budou podstupovat pouze druhé kolo očkování. Jakmile bude více vakcín, rozjede se podle Plaché zase očkování i nových zájemců.

Zařízení sociálních služeb pozorují nárůst koronavirové nákazy

Zařízení sociálních služeb pozorují určité navýšení koronavirové nákazy, v lednu přibylo 106 takových událostí. Počet nakažených u 338 aktuálně řešených událostí je 4345, za posledních 24 hodin přibylo 124 případů. Na tiskové konferenci to řekla hlavní hygienička Jarmila Rážová. Pomoci podle ní může očkování, testování a respirátory, které mají nosit návštěvy i personál. Podle Blatného se dříve díky pravidelnému antigennímu testování téměř zastavilo významné šíření nákazy v domovech seniorů, situace se nyní může zhoršovat. Zájem o očkování je daleko větší u klientů než u zaměstnanců, doplnil.

Krajské hygienické stanice a provozovatelé zařízení sociálních služeb podle Rážové hlásí navýšení nákazy a zároveň přijímají opatření tak, aby se „drobná ohniska“ zvládla. Přispět k tomu může kromě vakcinace proti covidu-19 též to, že se každých pět dní povinně testují zaměstnanci pobytových zařízení, a také povinný respirátor a negativní výsledek testu na koronavirus u návštěv.

Sledování vývoje v domovech seniorů je podle Blatného jednou z priorit krajských hygienických stanic. Apeloval na zaměstnance, aby nepodceňovali nastavená opatření a pokud mají možnost, aby se nechali očkovat. Právě pracovníci zařízení podle něj často mohou do domovů infekci zanášet.

V Česku bylo loni 27. prosince zahájeno očkování proti covidu-19, vakcínu dostávají zatím především zdravotníci a lidé ve věku nad 80 let. Celkem bylo zatím podáno zhruba 251.000 dávek vakcín. Potřebnou druhou dávku zatím dostalo přes 28.000 lidí. Ve čtvrtek bylo podle webu ministerstva očkováno 11.374 lidí, což je nejnižší počet podaných dávek vakcín za všední den od 11. ledna. Některé kraje musely v posledních dnech kvůli nedostatku vakcín přerušit očkování.

Blatný: Britská mutace potvrzena minimálně v sedmi krajích

Britská varianta koronaviru byla podle Blatného sekvenací, tedy podrobnou genetickou analýzou viru, potvrzena minimálně v sedmi krajích. Zatím jde o jednotky potvrzených případů, uvedl na dnešní tiskové konferenci. Apeloval na všechny, aby spolupracovali při trasování kontaktů.

Po čtvrtečním jednání vlády Blatný uvedl, že podezření na britskou mutaci bylo v Česku zaznamenáno u 355 případů, 13 z nich potvrdila sekvenace. Odborníci posléze dělali analýzu asi další stovky vzorků. Státní zdravotní ústav ve čtvrtek evidoval výskyt mutace v šesti krajích.

Blatný dnes také zopakoval, že už nyní hygienici případy, u kterých je podezření na britskou mutaci, trasují přednostně. Údaje o podezřeních jsou také zaneseny v Informačním systému infekčních nemocí (ISIN). Do sekvenací se zapojují i další laboratoře mimo Národní referenční laboratoř.

Rážová uvedla, že Česko podle ní zvládá trasování velice dobře. Problém však je s malým počtem nahlášených a vytrasovaných kontaktů na jednoho nakaženého. Průměr za posledních 30 dní podle Rážové činil 0,79 nahlášeného rizikového kontaktu. Je podle ní otázkou, zda všichni lidé uvádějí všechny své kontakty.

Alespoň jednu dávku vakcíny dostalo 39 procent zdravotníků

Alespoň jednu dávku vakcíny proti covidu-19 dostalo 39 procent zdravotníků, očkováno též k čtvrtku bylo 71.878 lidí starších 80 let. Na tiskové konferenci to řekl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek. Registraci k očkování provedlo přes 200.000 lidí této věkové kategorie, tedy téměř polovina. Skoro 80.000 osob nad 80 let má rezervovaný termín.

Zdravotničtí a sociální pracovníci tvoří zhruba 63 procent všech dosud očkovaných lidí. Alespoň jednu dávku dostalo zhruba 39 procent všech zdravotnických pracovníků, v nemocnicích podíl činí téměř 60 procent, řekl ministr Blatný. Proočkováno je zhruba 2,5 procenta populace.

Očkování proti covidu-19 začalo v Česku loni 27. prosince. Celkem bylo zatím podáno zhruba 251.000 dávek vakcín. Potřebnou druhou dávku zatím dostalo přes 28.000 lidí. Ve čtvrtek bylo podle webu ministerstva očkováno 11.374 lidí, což je nejnižší počet podaných dávek vakcín za všední den od 11. ledna. Některé kraje musely v posledních dnech kvůli nedostatku vakcín přerušit očkování.

Česká republika podle Blatného bude mít v průběhu února dostatek vakcín od společností Pfizer a BioNTech na podání druhé dávky, povede to ale ke zpomalení dávek prvních. Zároveň podle ministra bude nutná redistribuce mezi kraji. „Předpokládám s ohledem na informace, které máme, že potřeba bude největší v druhém únorovém týdnu,“ řekl Blatný. Ve čtvrtek po jednání vlády ministr řekl, že Praha a Jihočeský kraj získají několik plat vakcíny společností Pfizer a BioNTech od ostatních krajů, aby mohly dokončit očkování druhou dávkou. Náhradou poskytnou krajům vakcínu Moderny, aby regiony mohly pokračovat s očkováním dalších lidí první dávkou.

Ministerstvo jednalo se zástupci Regeneronu, čeká na podklady

Ministerstvo zdravotnictví jednalo se zástupci firmy Regeneron, jejíž lék chce pro léčbu covidu-19 nasadit Německo. Úřad nyní čeká na podklady od firmy. Novinářům to řekl náměstek Černý. Premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek řekl, že Česko má o lék zájem. Ministr Blatný dnes uvedl, že nákup nevylučuje.

Černý řekl, že se zástupci firmy jednal, společnost má nyní dodat další podklady. Poté se ministerstvo rozhodne. „Nevylučujeme to. Pokud to bude účelné, budeme o to mít zájem,“ doplnil Blatný.

Lék americké firmy Regeneron, který jako první v Evropské unii hodlá nasadit Německo, je na bázi monoklonálních protilátek. Podle mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Kláry Brunclíkové jde o neregistrovaný lék, který je nadějný, zatím ale nemá definitivně potvrzenou účinnost při léčbě covidu. Jeho použití za epidemie může podle SÚKL povolit ministerstvo zdravotnictví, jako to dříve udělalo například s experimentálním lékem Remdesivir.

Registraci nemůže léku vydat každý stát sám, stejně jako u vakcín proti covidu-19 by musela registraci udělit Evropská komise na základě stanoviska Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA).

Experimentální léčbu přípravkem od firmy Regeneron loni na podzim podstoupil i tehdejší americký prezident Donald Trump. Německo nakoupilo podle nedávného vyjádření německého ministra zdravotnictví Jense Spahna 200.000 dávek tohoto druhu léku za 400 milionů eur (v přepočtu téměř 10,5 miliardy korun). Hodlá je nasadit na univerzitních klinikách. Nové léky mají podle Spahna pomoci u rizikových pacientů v rané fázi nemoci předejít jejímu těžkému průběhu.

Monoklonální protilátky se vyrábějí v laboratoři a mají virus zneškodnit tím, že ho napadnou na pevně definovaném cíli. Podle německého ministerstva zdravotnictví studie ukazují, že by podávání těchto léků mohlo pomáhat při omezování množství viru v těle, což by mělo pozitivní vliv na průběh nemoci.

Zdroj: čtk

Komentáře

Související články

Back to top button