Až se jednoho dne žáci a studenti vrátí do lavic, budou si moci s učiteli vykládat nejen o látce, ale také o vtipných historkách spojených s online výukou, nařízenou kvůli pandemii. Ta je přinutila být ve spojení jen přes počítače. Přestože se drobné nedostatky odstraňují, stále vznikají úsměvné situace.
Žáčci prvních stupňů se hlásí o slovo u monitorů s rukou zdviženou. Starší studenti už vědí, že je dobré mít vypnuté mikrofony. A učitelé už umějí s technikou zacházet, takže se při výuce míň hrají hry.
„Jak nejrůznější vtipné situace rozdýchat? No, vyplatí se počítat do tří a postavit se k tomu s humorem. Chybovat je přeci lidské,“ radí s úsměvem všem docent Rudolf Urban z katedry speciální geodézie Českého vysokého učení technického v Praze.
Jeho přednáška na téma Katastr nemovitostí v ČR se stala ikonickou. Záznam má na internetovém prohlíženi YouTube již přes čtvrt milionu zhlédnutí. Urban přiznává, že si užívá svých pár vteřin slávy a sklidil i potlesk od kolegů z dalších univerzit. Ve chvíli, kdy přes online přednáší 80 posluchačům, se ozve křik jednoho z nich, který si zapomněl ztlumit zvuk: „Do pí…, já tady teď mám přednášku, ku…“
Docent s výrazem hráče pokeru jen odpoví: „Jooo, přesně.“ Doporučí vypnout si zvuk, zamknout se a zajistit si tak klid na výuku. Posluchač se mu omluvil. Urban to přijal s tím, že student nespal, ale měl opravdový zájem o výuku.
Tondo, jsi tam? Tondo, spíš?
Někteří žáci totiž u monitorů usínají. „Tondo? Tondo, jsi tam? Tondo? Tondo, spíš?“ ptá se učitelka češtiny z Blanenska. Dlouhé mlčení, pak se ozývá Tonda. Učitelka pokračuje, takže jde o příslovečné určení, a čeká na odpověď. „Takže jde o příslovečné určení jistoty,“ odpovídá školák. Učitelka jen dodá „aha“, zasměje se a vysvětlí, že takové zatím neexistuje.
Na druhé straně je nutné, aby byli pedagogové ostražití. Učitelka z Kroměřížska začínala výuku tím, že se dětí nejprve zeptala, na co se dívaly v televizi, pochválila seriál, kuchařskou show a pak se ozval Románek s tím, že se díval na volby amerického prezidenta. Učitelka zabraná do něčeho jiného odpovídá: „To neznám, Románku, to bude nějaký nový seriál?“
Především žáci prvních stupňů se stále vzorně ptají u onlinů, zda se mohou jít vyčurat. K monitorům si berou plyšáky, protože s těmi se prostě učí líp.
S humorem jde vše lépe
Stále funguje věta: „Paní učitelko, se mi sekáte.“ Někteří ale nevědí, že musí být použita jen ve správný čas. Historka ze zkoušení vyjmenovaných slov po bé. Poté, co Maruška odpovídá, že internetové spojení se jí přerušuje s tím, že se „paní učitelka seká“, je vyzván k odpovědi Honzík. Protože neví, která bije, pohotově odpovídá: „Ale mně se, paní učitelko, taky sekáte!“
Platí, že středoškoláci nadále hýří vtipem, jak dokládá příběh z jednoho brněnského gymnázia při online výuce chemie. Žákyně hlásí učitelce, že ji neslyší. Zoufalá pedagožka se snaží přemluvit počítač ke spolupráci a využije i písemnou radu jednoho z žáků na chatu; zkuste ALT a F4. Když se pak učitelce celá aplikace vypne, celá třída propuká ve smích.
„Humor a nadhled pomáhají vždy a všude, a platí to i při všech kotrmelcích spojených se školní online výukou. Určitě má svůj význam a lze ji v budoucnu využít hojněji, ale přímý kontakt s učitelem je nenahraditelný,“ uvedl známý brněnský psycholog Jiří Brančík.
Zdroj: novinky.cz
