Covid-19

Ve vládě se rozhořel boj o maturity: Babiš chce úřední, Plaga je proti

Středoškoláci tlačí na to, aby maturitní známky nahradil průměr vysvědčení.

Necelý měsíc, přesně 26 dnů, strávili letošní maturanti ve školních lavicích. Tak zní hlavní argument pro změnu letošní zkoušky dospělosti, jak ji navrhl premiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj byl závěrečný ročník jejich studia extrémně náročný, a proto by se „výsledná známka z maturitních předmětů měla udělovat na základě průměru za všechny roky studia“.

K tomuto závěru premiér došel po schůzce se zástupci středoškoláků. „I bez skládání maturitní zkoušky budou mít žáci stejné znalosti a schopnosti jako maturanti, kteří by ji skládali,“ píše se ve vyjádření České středoškolské unie.

S premiérovým postojem, který zahrnuje možnost výběru mezi úřední a klasickou maturitou, nesouhlasí šéfka Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová ani předseda Unie školských asociací Jiří Zajíček. Všichni uznávají, že závěrečné zkoušky se musejí přizpůsobit covidové době, ale rušit by se neměly. Zajíček navíc zdůrazňuje, že libovůle při volbě způsobu maturity je nepředstavitelná, a to i z organizačních důvodů.

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) se přiklání ke stanovisku odborné pedagogické veřejnosti. Podobu maturity už v lednu navíc výrazně změnil, když zrušil písemné práce z češtiny a cizích jazyků, rozhodl o nahrazení známkování didaktických testů sdělením, zda žák uspěl, či neuspěl, a především posunul termíny profilových a odborných zkoušek na konec června a srpna. Deníku přitom řekl, že jeho resort je připraven na novou situaci reagovat. Definitivní rozhodnutí by mělo padnout do týdne.

Otálení s verdiktem kritizuje poslankyně ČSSD Kateřina Valachová. „Pokládám za obrovskou chybu, že ministerstvo školství už nezveřejnilo podrobné scénáře klasické a covidové maturity, aniž by vše nechalo na ředitelích,“ uvedla pro Deník. Zároveň chce předložit plán, jak dohnat výpadky ve vědomostech a dovednostech za uplynulé dva školní roky.

Úřední maturity nejsou neznámý pojem. Na Slovensku je připustili loni, avšak letos už je neplánují. V samostatné ČR k jejich vyhlášení nebyl důvod, ale válečná generace je zažila. Jiří Pulec z Archivu Masarykovy univerzity pro magazín Universitas popsal, že dodatečné vysvědčení o zkoušce dospělosti mohli získat žáci z důvodu perzekuce, vyloučení ze studia za protiněmeckou činnost nebo z důvodu neprospěchu z německého jazyka a vlastivědy.

Bez maturity byli přijímáni studenti Vysoké školy politické a sociální, která vznikla v roce 1946 v Praze. Stačilo jim zvládnutí psychotechnické zkoušky. Na tuto praxi v 50. letech navázaly tzv. internátní dělnické přípravky.

Zdroj: denik.cz

Komentáře

Související články

Back to top button