Vláda schválila vznik rady pro dohled na chytrou karanténu

Vznik nové Rady vlády pro zdravotní rizika, jež má dohlížet na chytrou karanténu, kabinet schválil. ČTK to potvrdil premiér Andrej Babiš (ANO), který bude v čele nového orgánu. Tým bude mít osm členů, místopředsedy budou ministři zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) a vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Sloužit má i pro jiné hrozby, než je nynější koronavirová epidemie, uvedl Babiš. Avizoval také vznik nového zákona o hygieně, který má centralizovat řízení nynějších 14 krajských hygienických stanic.

V radě jsou dále ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO), dva vládní zmocněnci – pro informační technologie a digitalizaci Vladimír Dzurilla a pro vědu a výzkum ve zdravotnictví Roman Prymula, místopředseda Rady Asociace krajů Jiří Běhounek (ČSSD) a náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny David Šmehlík.

Řídící tým chytré karantény bude vést hlavní hygienička, zasednou v něm také dva zástupci armády a dva zástupci zdravotnictví. „Stát musí budovat vlastní kapacity,“ uvedl Babiš. Chytrá karanténa podle něj není jen technologie, ale je systém.

Kraje dnes během jednání hejtmanů dostaly od rady požadavek na shrnutí dat o množství ochranných pomůcek a kapacitách odběrů a laboratoří, řekl ČTK člen rady Běhounek. Podklady chce sebrat do pátku.

Chytrá karanténa umožňuje zlepšit vyhledávání lidí, kteří se setkali s nakaženými koronavirem, třeba za pomoci dat z mobilních telefonů. Babiš v neděli uvedl, že se nedaří dostatečně propojit IT systémy a hygienické stanice, které postupně musejí přejít na modernější metody fungování.

Vláda podle Vojtěcha dnes také schválila parametry spolupráce mezi ministerstvem zdravotnictví a Národní agenturou pro komunikační a informační technologie (NAKIT) pro projekt chytré karantény, a to konkrétně výjimku pro zadávání veřejných zakázek na IT řešení v rámci NAKIT. „Abychom skutečně zvládli veškeré projekty zasmluvnit a uskutečnit v rámci času, který je velmi napjatý,“ řekl Vojtěch.

Pochybnosti o funkčnosti projektu vyjádřili nejen opoziční politici, ale i Hamáček, který zmínil, že by se chytré karantény měla znovu ujmout armáda. Ta projekt řídila do konce května, kdy ji převzal resort zdravotnictví. Vojtěch namítal, že elektronická komunikace už funguje, rezervy jsou ve fungování laboratoří, které by měly testovat vzorky potenciálně nakažených od pondělí do neděle.

Dnes Vojtěch řekl, že logistickou stránku týkající se odběrových míst či laboratoří by měla mít v systému chytré karantény více na starosti armáda, ministerstvo zdravotnictví se více zaměří na odbornou stránku, tedy epidemiologickou situaci, opatření či komunikaci s hygieniky.

Armáda a MZd si rozdělí zajištění systému chytré karantény

Armáda by měla v systému chytré karantény převzít logistiku a ministerstvo zdravotnictví by mělo dál rozhodovat o odborných záležitostech, jako jsou epidemiologická opatření. Novinářům to řekl ministr Vojtěch. Jeho úřad podle něj zatím nemá k dispozici tým lidí, který by se mohl o organizační zajištění systému starat tak jako armáda.

„Půjde o to, že tu organizační stránku, logistickou stránku týkající se odběrových míst, týkající se laboratoří a podobně, tam by měla mít silnější roli armáda a ministerstvo zdravotnictví bude mít stránku odbornou týkající se epidemiologické situace a opatření a komunikace s hygieniky a podobně,“ uvedl Vojtěch. „Pravdou je, že armáda pro nás je cenným partnerem. Ona má tým, který my tady (na ministerstvu zdravotnictví) ještě zatím budujeme pod paní hlavní hygieničkou,“ dodal.

Podle něj by Rada vlády pro zdravotní rizika měla mít na starosti nejen covid-19, ale do budoucna případně i jiné zdravotní hrozby. Rada by měla fungovat jako dohlížející poradní orgán vlády. Pod radou má být řídící výbor, kde bude hlavní hygienička a další odborníci, řekl Vojtěch.

Na ministerstvu zdravotnictví by podle něj měl v nadcházejících měsících vzniknout pohotovostní odbor, který by měl logistiku řešit. Úřad už vypsal konkurzy na místa. Tým měl podle původních záměrů ministerstva vzniknout přes léto.

Hlavní hygienička Jarmila Rážová dnes uvedla, že chytrá karanténa není jen o používání elektronických nástrojů, ale hlavně o propojení dat a informací. Jde o to, aby hygienici nemuseli vkládat do různých systémů jeden údaj víckrát, ale jen jednou, řekla. Systém sběru dat podle ní nyní už funguje dobře, různé věci se ale ještě musí dolaďovat, protože vše začalo vznikat velmi rychle. „Elektronizace zdravotnictví v této oblasti proběhla během tří týdnů,“ uvedla. Podle ní hygienici udělali v užívání chytré karantény v posledních třech týdnech velký pokrok.

Přebytky roušek převedou resorty na SSHR

Ochranných pomůcek proti koronaviru je podle vlády dostatek, některé úřady jich mají ale přebytek, jinde scházejí. Premiér Andrej Babiš (ANO) po dnešním jednání kabinetu novinářům řekl, že ministerstva mají zásoby nad svou dvouměsíční potřebu převést účetně na Správu státních hmotných rezerv (SSHR).

Množství ochranných pomůcek je už v tuto chvíli dostačující, i když stále soutěžíme,“ uvedl vicepremiér Karel Havlíček (za ANO). Úřady podle něj nyní shromažďují informace o zásobách po první vlně epidemie, co od té doby ještě přišlo a co dostala správa hmotných rezerv za úkol nakoupit.

„V této chvíli máme na skladech obrovské množství různých prostředků, například 70 milionů roušek, 11,7 milionu respirátorů FFP2, máme rukavice 14,5 milionu kusů,“ uvedl Babiš. Obavy, že SSHR nemá na skladě zboží, označil premiér za neopodstatněné. „Protože zásoby máme úplně někde jinde. Domluvili jsme se dnes na tom, že resorty si ponechají dvouměsíční potřebu a všechno nad dvouměsíční potřebu převedou do SSHR. Zboží zůstane na místě,“ uvedl, uskuteční se podle něj pouze účetní operace.

Tato zásoba, na kterou se nebude sahat, má být železnou rezervou na dva měsíce pro celou republiku podle zkušeností a potřeb z první vlny koronaviru, řekl. Zásoby by měla správa získat do 30. srpna. Je ale podle premiéra třeba dokončit vypsané soutěže.

Vláda dnes projednala v této souvislosti analýzu ministerstva průmyslu a obchodu k možnosti zajištění 50 procent z požadovaného množství osobních ochranných prostředků a zdravotnických prostředků. Další polovina celorepublikově požadovaného množství pak má být podle rozhodnutí vlády z května v SSHR.

Podle analýzy je v ČR deset výrobců roušek, jejichž výrobní kapacita je 22,6 milionu kusů měsíčně, tedy 84 procent požadovaného množství. V případě respirátorů FFP2 je v ČR pět výrobců s kapacitou 7,450 milionu kusů měsíčně. To je 98 procent požadovaného množství.

V případě respirátorů FFP 3 analýza MPO konstatuje, že v ČR je pět výrobců s kapacitou 2,18 milionu kusů měsíčně, tedy 200 procent požadovaného množství. V případě ochranných brýlí MPO uvedlo, že v ČR je jeden výrobce. Jeho výrobní kapacita je 400.000 kusů měsíčně, tedy devět procent požadovaného množství. Nulová kapacita výroby v ČR je u vyšetřovacích rukavic.

Nižší než požadovaná výrobní kapacita je také u ochranných obleků (čtyři procenta požadovaného množství), návleků na obuv (14 procent), zdravotních čepic (14 procent) a výtěrových testů (50 procent).

Na počátku koronavirové krize Česko trpělo nedostatkem roušek i dalších ochranných pomůcek. Ministerstvo vnitra při centrálních nákupech koupilo ochranné pomůcky za 4,6 miliardy korun, ministerstvo zdravotnictví do skončení nouzového stavu 17. května koupilo pomůcky za 2,34 miliardy Kč. SSHR dokončuje otevřená výběrová řízení. Kromě SSHR vypsalo tendry na nákup ochranných pomůcek do rezerv ministerstvo vnitra. Také ty jsou nyní ve fázi vyhodnocování.

Mimořádné odměny pro zdravotníky vláda schválila

Mimořádné odměny za dobu epidemie covidu-19 pro všechny zdravotníky, kteří byli v té době v nemocnicích a pracovali na plný úvazek, vláda schválila. Na twitteru o tom informovala vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Ze státního rozpočtu by mělo být vyčleněno přes 11 miliard korun. Dotační výzvu ministerstvo zdravotnictví vyhlásí 5. srpna, zájemci budou mít měsíc na podávání žádostí, řekl na tiskové konferenci po jednání vlády ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Parametry odměn se oproti jednání mezi zástupci odborů, premiérem Andrejem Babišem (ANO) a ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěch (za ANO) na začátku července změnily. Původně měli všichni zdravotníci, kteří pracovali v období od 1. března do 31. května v nemocnicích, obdržet 30.000 korun za měsíc. Částka ale byla snížena na 25.000. Odměnu 10.000 korun na měsíc obdrží nezdravotnický personál v nemocnicích.

Částka se bude pohybovat něco přes 11 miliard, 1,2 miliardy v rozpočtu je na základě pozměňovacího návrhu, který načetla paní poslankyně (Hana) Aulická (Jírovcová – KSČM),“ řekla Schillerová. Sněmovna totiž podpořila při závěrečném hlasování o zvýšení letošního schodku rozpočtu na půl bilionu mimo jiné návrh vyčlenění 1,25 miliardy korun na odměny zdravotníků v nemocnicích. Příspěvek až do výše deseti miliard dnes tedy schválila vláda.

Pro zaměstnance, kteří přímo pečovali o pacienty s onemocněním covid-19, jsou další peníze vyčleněny v kompenzační vyhlášce, jež platí od 1. července. Tito pracovníci by se tak měli dostat na odměny v původně avizované výši 40.000 korun, řekla dnes ČTK předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková.

„Bude to vyplaceno podle počtu odpracovaných hodin, stejně jako v sociálních službách. Spočítá se, kolik zaměstnanec skutečně odpracoval a na základě těch částek, které vycházejí za odpracovanou hodinu, dostane mimořádnou odměnu,“ uvedla dnes Žitníková.

Pracovníkům v sociálních službách vláda schválila odměny za práci v době epidemie už v květnu, podle druhu činnosti a rizika nákazy by měli získat 40.000, 20.000 a 10.000 korun za měsíc. Celkem na to kabinet vyčlenil 5,2 miliardy. Resort zdravotnictví také minulý týden vypsal dotační program na mimořádné odměny pro zdravotníky v sociálních službách. V zařízeních s karanténou bude odměna činit 235 korun za hodinu, jinde 59 korun za hodinu.

Koaliční špičky krátce jednaly o podobě kurzarbeitu

Koaliční rada ANO a ČSSD se dnes jen krátce zabývala zavedením takzvaného kurzarbeitu. Premiér Andrej Babiš (ANO) na tiskové konferenci po jednání vlády řekl, že návrh legislativní předlohy předloží ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) a koalice se k němu následně vyjádří. Vicepremiér a předseda sociální demokracie Jan Hamáček dnes dopoledne uvedl, že doufá v to, že se koaliční špičky na jeho podobě shodnou, aby návrh mohla co nejdříve dostat Sněmovna. Maláčová dnes novinářům řekla, že by chtěla předložit konkrétní znění legislativní předlohy na trvalý kurzarbeit do několika týdnů.

Nyní stát podporuje zaměstnanost ve firmách, které zasáhla krize kvůli epidemii nového koronaviru, prostřednictvím programů Antivirus. Maláčová uvedla, že se díky nim povedlo zachránit 736.000 pracovních míst. „Cílená podpora je levnější, než kdyby lidé přišli o práci, šli na úřad práce a dostávali by podporu v nezaměstnanosti,“ řekla.

Programy Antivirus mají skončit se srpnem. Sociální demokraté zdůrazňují, že trvalý kurzarbeit by na ně měl plynule navázat. Hamáček poznamenal, že si nedovede představit, aby mezi kurzarbeitem a programy Antivirus byla mezera.

„Koaliční rada proběhla za tři minuty. Návrh kurzarbeitu nám předloží paní ministryně Maláčová, my se k tomu vyjádříme, potom to půjde do připomínkového řízení,“ řekl večer bez dalších podrobností Babiš.

Kurzarbeit by měl pomáhat v krizových situacích, jako jsou povodně, epidemie a ekonomická krize. Stát by zaměstnancům firem, které musely omezit provoz, platil 60 až 80 procent čisté mzdy, nejdéle devět měsíců.

Kurzarbeit by se mohl spustit pro jednotlivé firmy automaticky za splnění podmínek, které stanoví ministerstvo průmyslu a obchodu, nebo plošně pro celou ekonomiku, pokud by nezaměstnanost vzrostla za určité období o 15 procent. O spuštění kurzarbeitu by také mohla rozhodnout vláda.

Program Antivirus zahrnuje tři druhy podpor. Příspěvkem A stát dorovnává 80 procent vyplacené náhrady mzdy v karanténě a výdělku v zavřených provozech do 39.000 korun superhrubé mzdy. Příspěvek B pokrývá 60 procent náhrady mzdy při omezení výroby a služeb kvůli výpadku surovin, pracovníků či poptávky do 29.000 korun superhrubé mzdy. Podpora C představuje odpuštění odvodů za červen až srpen firmám do 50 zaměstnanců, které nesníží mzdy a nepropustí víc než desetinu lidí.

Zdroj: čtk

Reklama
Reklama
Mintos investice
Scroll to Top